Mince z mincovny Brieg
Mince z mincovny Brieg, tedy slezského Břehu, připomínají peněžní oběh v regionu, kde se dlouhodobě setkávaly české, polské a německé vlivy. Tato kategorie zahrnuje ražby spojované s břežskou mincovní tradicí, jejíž podoba i intenzita se v průběhu staletí měnily.
Řazení produktů
Výpis produktů
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall představuje výraznou habsburskou ražbu pozdní renesance. Panovníkův portrét a bohatě členěný erb obklopený...
Stříbrná tetradrachma Alexandra III. Velikého spojuje hlavu Hérakla ve lví kůži s postavou Dia držícího orla a žezlo. Jde o jednu z nejvýraznějších obrazových koncepcí...
Stříbrný tolar z roku 1755 ražený v Mnichově za vlády bavorského kurfiřta Maxmiliána III. Josefa. Reprezentativní ukázka barokní numismatiky s náboženským motivem Madony –...
Stříbrný dvacetikrejcar Františka II. z roku 1795 představuje oběživo habsburské monarchie v době evropských válek s revoluční Francií. Ražbu mincovny Nagybánya určuje značka G...
Stříbrná mince o nominálu 50 kopějek z roku 1922 pochází z období Ruské socialistické federativní sovětské republiky krátce po revolučních změnách v zemi. Ražba představuje...
Stříbrných 6 mariánských grošů z Brunšvicko-Wolfenbüttelska představuje společnou ražbu vévodů Rudolfa Augusta a Antona Ulricha. Divý muž s kmenem, výrazný symbol hornatého...
Stříbrný tříkrejcar císaře Ferdinanda II. byl ražen v období třicetileté války. Tento drobný nominál patřil mezi běžné mince habsburského měnového systému a byl určen...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Břeh patřil k významným střediskům historického Slezska a jeho mincovní činnost je spojena především s místními knížecími a zemskými poměry. U takto označených mincí je vhodné počítat s tím, že nešlo nutně o nepřerušenou výrobu po celé období, ale spíše o tradici navázanou na různé etapy politického a hospodářského vývoje regionu.
Starší ražby ze slezského prostředí mívají převážně jednoduchý obrazový a heraldický charakter, zatímco u novověkých mincí se častěji objevují rozvinutější opisy a někdy také panovnická reprezentace. Proměny mincovního obrazu v Břehu tak dobře ukazují širší vývoj středoevropského mincovnictví od středověkých forem k raně novověké minci.
Brieg ležel v prostoru, který byl dlouhodobě ovlivňován více mocenskými a kulturními okruhy, což se mohlo odrážet i v mincovních standardech a výtvarném pojetí ražeb. Mince spojované s touto mincovnou proto bývají zajímavé jako doklad slezských vazeb na okolní země, nikoli jen jako izolovaný místní produkt.
U pozdějšího období je na místě opatrnost při představě souvislé činnosti jedné samostatné mincovny až do novověké centralizace. Správnější je vnímat břežské ražby jako součást proměnlivého mincovního systému, v němž se místní tradice střídala s širšími zemskými a státními rámci.
