Mince z mincovny Brieg
Mince z mincovny Brieg pocházejí ze slezského Břehu, dnes polského Brzegu na Odře. Mincovna lehnicko-břežských Piastovců razila od přelomu 13. a 14. století, v 17. století i tolary a dukáty. Od roku 1676 byla vládní mincovnou Leopolda I. a naposledy razila za Karla VI., definitivně zavřena byla roku 1715.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Brieg, česky Břeh, byl knížecí mincovnou Lehnicko-Břežska. Na přelomu 13. a 14. století zde za knížete Boleslava razili kvartníky, knížata Jindřich VIII. a Ludvík II. pak koncem 14. a v první třetině 15. století haléře. Kníže Jan Kristián razil v letech 1621–1622 trojhaléře, trojkrejcary a čtyřiadvacetikrejcary.
Největší rozsah měla knížecí ražba v 50. a 60. letech 17. století, kdy bratři Jiří III. Břežský, Ludvík IV. a Kristián razili vedle krejcarů a trojkrejcarů také tolary, jejich díly a dukáty včetně násobků. V ražbě pokračovala regentka Ludovika a její syn Jiří Vilém Lehnický, poslední z rodu, který v letech 1673–1675 razil tříkrejcary až patnáctikrejcary, tolary a dukáty.
Po jeho smrti se Břeh za vlády Leopolda I. stal roku 1676 vládní mincovnou. Pod správou mincmistra Kristiána Brettschneidera, který užíval značku C B, zde vznikaly patnáctikrejcary, šestikrejcary a trojkrejcary; v letech 1677–1693 však mincovna nepracovala. Po obnovení činnosti razila i pětidukáty, dukáty, tolary a půltolary, z drobných mincí krejcary a grešle.
Za Josefa I. se zlato a tolary razily jen velmi omezeně a většinu produkce tvořily trojkrejcary. Za Karla VI. vznikalo už jen stříbro – tolar roku 1713 a trojkrejcary v letech 1711–1713. Po smrti mincmistra Brettschneidera roku 1714 byla mincovna 25. února 1715 definitivně uzavřena.





