Mince z brněnské mincovny
Mince z brněnské mincovny pocházejí z mincovny, která s přestávkami pracovala téměř šest století – od denárů brněnských údělných knížat kolem let 1055–1061 přes drobné mince markrabat a města až po stavovské a císařské ražby třicetileté války. Roku 1648 v ní skončilo vládní mincovnictví na Moravě.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1769, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a značkou mincmistrů E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von Münzburg and Pascal...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Speciální sada oběžných mincí České republiky z roku 2025 vydaná k 60. výročí Večerníčku. Atraktivní sběratelský komplet spojuje aktuální oběživo s pamětním žetonem a připomíná...
Počátek brněnské mincovny se klade do let 1055–1061, kdy kníže Břetislav I. svěřil jižní Moravu synům Otovi a Konrádovi. Mincovna vznikla na brněnském hradě a nejstarší brněnskou ražbou je společný denár obou knížat. Na ražbách Konráda I. Brněnského se objevuje kostel a svatý Petr podle hradního chrámu. Ve 13. století se Brno podílelo na rozsáhlé moravské ražbě feniků a brakteátů a roku 1234 je tu doložen dům královského mincmistra.
Se zavedením pražského groše a soustředěním ražby do Kutné Hory se činnost přerušila, obnovena byla nejpozději ve 2. polovině 14. století. Za markraběte Jošta vznikl nový systém moravských drobných mincí – peníze se čtyřrázem a haléře se šachovanou orlicí – a patrně i omezená ražba dukátů. Od roku 1423 razila v Brně markraběcí mincovna Albrechta II. Habsburského a vedle ní mincovna městská; roku 1457 dal Ladislav Pohrobek městu právo razit mince s moravskou orlicí.
Koncem 15. století středověké mincovnictví na Moravě skončilo a v 16. století se ho stavům obnovit nepodařilo. Brněnskou mincovnu otevřeli moravští stavové až roku 1619 a mincmistrem se stal Hans Pecz, který po porážce povstání razil už vládní mince. Za mincovního konsorcia Hanse de Witte v letech 1622–1623 se tu razily kiprové mince bez značky mincovny a v letech 1623–1626 i ražby olomouckého biskupa kardinála Františka z Ditrichštejna.
Po kaládě roku 1623 byla mincovna pronajata, do roku 1627 ji vedl mincmistr K. Wohnsiedler a pak práce ustala. Roku 1646 ji obnovil mincmistr Jan Konrád Richthausen. Jeho odchodem do Vídně roku 1648 činnost brněnské mincovny skončila a s ní i vládní mincovnictví na Moravě. Úvahy o obnovení mincovny v letech 1655–1657 se už neuskutečnily.
