Mince z mincovny Bukurešť
Mince z mincovny Bukurešť pocházejí z rumunské státní mincovny Monetăria Statului. Poprvé razila roku 1870, po protestu Osmanské říše však po několika měsících přestala. Naplno pracovala v letech 1879–1885, pak se rumunské mince razily v cizině. Dnešní mincovna funguje od roku 1935.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Monetăria Statului, rumunskou státní mincovnu, otevřeli 24. února 1870 v budově na třídě Kiseleff za přítomnosti knížete Karla I. Rumunského, tři roky po zavedení národní měny leu. Během několika měsíců tu vznikly zlaté dvacetileie a stříbrné jednoleie, ražené na střížcích dovezených z Francie. Protest Osmanské říše, jíž bylo Rumunsko ještě formálně podřízeno, ražbu zastavil a zbylé stříbrné mince se vyrazily v Belgii.
Hned po získání nezávislosti roku 1879 se ražba obnovila a s velkou intenzitou pokračovala do roku 1885; roku 1890 tu ještě vznikly zlaté dvacetileie. Potom se rumunské mince razily v zahraničí a původní budovu roku 1912 zbořili. Na jejím místě dnes stojí palác Muzea rumunského rolníka.
Novou mincovnu otevřeli 20. prosince 1935 na pahorku Filaret, kde sídlí dodnes. Od roku 1956 podléhá Rumunské národní bance, roku 1990 se stala samostatným státním podnikem. Vedle oběžných mincí razí pamětní mince, medaile a vyznamenání a v dílně pro bohoslužebné předměty zhotovuje stříbrné relikviáře a kování ikon. K 140. výročí založení vydala Rumunská národní banka roku 2011 stříbrnou desetileiovou minci s první budovou mincovny.





