Mince z mincovny Caesarea Maritima
Mince z mincovny Caesarea Maritima pocházejí z přístavní metropole římské Judeje, kde sídlili římští místodržitelé. Hlavně za Domitiána se tu razily bronzové mince s řeckým nápisem „Judea dobyta“, připomínající porážku židovského povstání, a městská mincovna pracovala ještě v polovině 3. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzová provinční ražba AE24 císaře Domitiana z Caesarey Maritimy náleží k historicky působivé sérii Judaea Capta. Připomíná římskou správu v Judeji, flavijskou dynastickou...
Ovládací prvky výpisu
Caesarea Maritima vznikla na místě starší fénické osady zvané Stratónova věž na pobřeží dnešního Izraele. Judský král Herodes Veliký ji v letech asi 22–10 př. n. l. přestavěl na velkolepé město s umělým přístavem Sebastos a pojmenoval je na počest císaře Augusta. Přístav patřil k nejpůsobivějším stavbám své doby, ale jeho beton byl slabší než italský a do 6. století přestal sloužit.
Když se Judea roku 6 n. l. stala římskou provincií, převzala Caesarea od Jeruzaléma úlohu správního a vojenského centra a sídlili tu římští místodržitelé, mezi nimi Pontius Pilát. Po potlačení velkého židovského povstání se tu roku 70 konaly hry na oslavu Titova vítězství a Vespasián povýšil město na kolonii s názvem Colonia Prima Flavia Augusta Caesarea.
Vítězství nad povstalci připomínaly mince s nápisem Iudaea capta, které razila mincovna v Římě i další mincovny říše. V samotné provincii vznikaly jen bronzové ražby, a to právě v Caesareji – hrubší než římské, s řeckým nápisem a většinou z doby Domitiána (81–96). Vyhýbaly se přitom námětům, které by mohly urazit židovské obyvatele, například polonahému zajatci.
Městská mincovna pracovala i později. Ještě za Decia (249–251) razila bronzy s opisem kolonie a s náměty jako jezdec, Roma, Fortuna nebo loď odkazující na zdejší přístav. Caesarea zůstala hlavním městem provincie i v byzantské době; roku 640 ji dobyli Arabové a roku 1265 její opevnění zbořil mamlúcký sultán Bajbars.
