Mince z mincovny Clausthal
Mince z mincovny Clausthal pocházejí z mincovny v hornickém městě v pohoří Harz, kterou roku 1617 založil vévoda Kristián Brunšvicko-Lüneburský pro stříbro z tamních dolů. Razila pro brunšvicko-lüneburské vévody, hannoverské kurfiřty a krále i pro Vestfálské království; naposledy roku 1849.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Clausthal, dnes část města Clausthal-Zellerfeld, patřil k hlavním hornickým městům Horního Harzu. Zdejší stříbro se zpočátku zpracovávalo v jiných harcských mincovnách. Když roku 1617 připadlo území celleské linii brunšvicko-lüneburských Welfů, ocitly se doly v jiném knížectví než nedaleká mincovna v Zellerfeldu, a vévoda Kristián proto zřídil vlastní mincovnu přímo v Clausthalu.
První provoz sídlil ve starém panském dvoře zvaném Claushof a razilo se v něm ručně kladivem. Prvním třem mincmistrům se vyčítá, že v inflačních letech na počátku třicetileté války razili alespoň občas podhodnocenou minci. Po požáru roku 1674 vznikla nová budova s vřetenovým lisem, který ji zařadil mezi moderní mincovny. Tu zničil roku 1725 další městský požár a v květnu 1727 stála na jejích základech třetí budova, dochovaná dodnes jako Stará mincovna.
Za sedmileté války patřila mincovna Hannoverskému kurfiřtství a roku 1761 musela spolu s báňskou pokladnou odevzdat francouzským okupantům asi 28 tun stříbra jako válečnou daň. Roku 1789 byly obě harcské mincovny sloučeny v Clausthalu. Za Vestfálského království Jérôma Bonaparta se tu razily vestfálské mince, od roku 1813 opět hannoverské; před rokem 1871 nesly clausthalské ražby značku C.
Roku 1820 převzal mincovnu plně stát. Ve srovnání s novou, větší mincovnou v Hannoveru však Clausthal zaostával v přesnosti hmotnosti a ryzosti mincí, a proto bylo rozhodnuto ražbu přesunout. Poslední mince zde vznikly 17. června 1849. Budova pak sloužila báňské správě, mimo jiné vrchnímu báňskému úřadu, a v letech 1951–2025 byla studentskou kolejí.





