Mince z darmstadtské mincovny
Mince z darmstadtské mincovny pocházejí z mincovny Hesenska-Darmstadtska, kterou roku 1618 založil lankrabě Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský. Razila pro lankrabata a později pro hesenské velkovévody, v letech 1872–1882 i říšské mince se značkou H. Roku 1882 byla zrušena a ražba přešla do Berlína.
Řazení produktů
Výpis produktů
Dva krejcary z roku 1743 pocházejí z landkrabství Hesensko-Darmstadt a vlády Ludvíka VIII. Averz nese hesenského lva ve štítu, zatímco reverz uvádí nominál, letopočet a iniciály...
Velmi vzácný stříbrný 20 krejcar z roku 1766 ražený v Hesensku-Darmstadtu za vlády lankraběte Ludvíka VIII. patří mezi nejvzácnější regionální ražby Svaté říše římské 18....
Ovládací prvky výpisu
Darmstadt získal vlastní mincovnu v červnu 1618. Lankrabě Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský tehdy kvůli sporu o dědictví po Hesensku-Marbursku ukončil společnou mincovní politiku s Hesenskem-Kasselskem a zřídil dílnu v lankraběcím hospodářském dvoře. Jako první mince tu na ručním vřetenovém lisu vznikly čtvrttolary s letopočtem 1618, do roku 1621 i zlaté guldeny.
Válečné časy mincovnu dvakrát vyhnaly z města. Roku 1622, za třicetileté války, ji přestěhovali do lépe opevněné Niddy, odkud se roku 1650 vrátila s mincmistrem Johannem Satoriem; roku 1690, za války o falcké dědictví, odešla do Giessenu. V 18. století zažila mincovna v Alexanderstraße období rozkvětu.
Roku 1817 převzal mincovnu dvorní mechanik Hektor Rößler a ze zanedbaného provozu udělal vzorový podnik. Jeho dílna pro ni roku 1830 sestrojila první parní stroj postavený v Hesenském velkovévodství, který sloužil až do roku 1882. V letech 1831–1833 vznikla na Mathildenplatz nová klasicistní budova podle návrhu Georga Mollera. Mincmistři tu až do konce pocházeli z Rößlerovy rodiny.
Podle drážďanské mincovní smlouvy razila mincovna v letech 1839–1854 dvojtolary a v letech 1857–1871 spolkové tolary. Po vzniku Německého císařství razila od roku 1872 marky a od roku 1873 feniky se značkou H. Roku 1882 byla zrušena, posledním darmstadtským platidlem byl stříbrný jednomarkový peníz; hesenské mince se dál razily v Berlíně. Budovu na Mathildenplatz zbořili roku 1903.





