Mince z deventerské mincovny
Mince z deventerské mincovny pocházejí z jednoho z nejstarších měst dnešního Nizozemska. Na konci 10. století se tu razily královské denáry, od roku 1046 biskupské, později městské mince a v 16. století společná mince tří overijsselských měst. Poslední městská mince vznikla roku 1708.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný 17krejcar Marie Terezie byl vyražen roku 1762 v kremnické mincovně za její vlády v Uhrách. Nominál náleží k typu raženému v letech 1751–1765 a připomíná peněžní oběh...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Deventer na řece IJssel zmiňují prameny utrechtského biskupství už v 9. století a roku 952 ho listina krále Oty I. Velikého uvádí jako město. Na konci 10. století se tu razily královské mince, od roku 1046 biskupské. V 11. a 12. století patřil Deventer k nejdůležitějším obchodním místům dnešního Nizozemska: z více než 9 000 mincí z let 1040–1100 nalezených v Nizozemsku a Východním Frísku jich 1 639 pochází z Deventeru.
Od posledních desetiletí 15. století razilo město mince vlastním jménem a odvolávalo se přitom na císařské mincovní právo. Deventer, Kampen a Zwolle byly hanzovní a svobodná říšská města a roku 1534 se dohodly na společné ražbě, takzvané minci tří měst. Mince se razily ve zlatě i stříbře na jméno císařů Karla V., Maxmiliána II. Habsburského a Rudolfa II., nikoli skutečného panovníka krále Filipa II. Španělského; na rubu nesly erby všech tří měst, za Deventer korunovaného orla.
Až do roku 1583 se společná mince razila výhradně v Deventeru, pak se kvůli válce mincovna přestěhovala do Kampenu a po dobytí Deventeru Španěly roku 1587 spolupráce roku 1588 skončila. Za Republiky spojených nizozemských provincií razil Deventer opět vlastní městské mince. Roku 1698 si od zchudlého města generalita mincovní právo vykoupila a roku 1708 tu vznikla poslední městská mince.





