Mince z mincovny Dordrecht
Mince z mincovny Dordrecht pocházejí z hraběcí mincovny Holandska, usazené v Dordrechtu roku 1283. Munt van Holland zde přes pět set let razila pro holandská hrabata, Habsburky i provincii Holland v době Republiky spojených provincií; práci přerušil příchod Francouzů roku 1795 a roku 1806 byla zrušena.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Stříbrná československá pamětní mince 50 Kčs z roku 1968 připomíná dvě významná výročí republiky. Spojuje ženský profil s květinami a siluetou Prahy se státním znakem a...
Stříbrná mince 5 marek s portrétem Fridricha III. z roku 1888 pochází z tzv. roku tří císařů. Krátká vláda panovníka dává této emisi mimořádný historický rozměr v rámci dějin...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1769, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a značkou mincmistrů E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von Münzburg and Pascal...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
Denár Břetislava I. připomíná období upevňování přemyslovského státu v první polovině 11. století. Drobné stříbrné ražby s výraznou stylizací postav patří k autentickým dokladům...
Speciální sada oběžných mincí České republiky z roku 2025 vydaná k 60. výročí Večerníčku. Atraktivní sběratelský komplet spojuje aktuální oběživo s pamětním žetonem a připomíná...
Dordrecht byl ve 13. a 14. století nejvýznamnějším městem hrabství Holland a těšil se nejširším hraběcím výsadám. Městská práva mu roku 1220 potvrdil hrabě Vilém I. a roku 1283 zde byla usazena holandská hraběcí mincovna, Munt van Holland. Kolem roku 1400 měl Dordrecht přes 8 000 obyvatel a byl největším městem hrabství.
Roku 1366 dal vévoda Albrecht I. Bavorský, hrabě Holandska, Zeelandu a Henegavska, zakoupit pro mincovnu pozemek s budovami. Podobu, kterou areál měl pak po staletí, mu vtiskla velká přestavba z roku 1555 na příkaz císaře Karla V. Komplex se táhne přes 110 metrů od ulice Voorstraat až k Doelstraat a nápis nad renesanční vstupní branou jej označuje za mincovnu římského císaře a hrabství Holandského.
Konec přinesl příchod Francouzů roku 1795, kdy práce ustaly. Roku 1806 byl podnik definitivně zrušen: 16. července se naposledy otevřela pokladnice s kontrolními vzorky mincmistra Bodisca a dekret krále Ludvíka Bonaparta ze 17. září určil, že v zemi bude jediná mincovna. Jejím prozatímním sídlem se stal nejlépe vybavený mincovní dům v Utrechtu, kam se ražba roku 1807 přesunula.
Budova byla roku 1828 prodána ve veřejné dražbě a od roku 1837 ji užívá zednářská lóže La Flamboyante. Po důkladné obnově v 70. letech 20. století sloužila část areálu hudební škole. Holandská mincovna je dnes chráněnou národní památkou.
