Mince z eislebenské mincovny
Mince z eislebenské mincovny pocházejí z města v Mansfeldsku, jehož mincovní právo zmiňuje už listina Oty III. z roku 994. Nejstarší známé ražby zdejší mincovny jsou z roku 1183, později v Eislebenu razila hrabata z Mansfeldu, zbohatlá na hornictví a proslulá svými tolary se svatým Jiřím.
Řazení produktů
Výpis produktů
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky hrabství Mansfeld. Stopa po očku.
Rytířský tolar z roku 1540 z Eislebenu představuje silné rody Mansfeldu v době reformace – s erbem a jezdeckým motivem symbolizujícím šlechtickou moc a tradici.
Ovládací prvky výpisu
Eisleben leží v Mansfeldsku západně od Halle. Listina krále Oty III. z 23. listopadu 994 ho uvádí mezi šesti místy, která už dříve získala tržní privilegium spolu s mincovním a celním právem. Tržní osada vyrostla na křižovatce dvou obchodních cest pod ochranou královského vodního hradu, jako město je Eisleben poprvé doložen roku 1180 a nejstarší známá ražba zdejší mincovny pochází z roku 1183.
Měšťané odváděli dávky hrabatům z Mansfeldu, jejichž moc a bohatství vyrůstaly z horních a mincovních práv. Od roku 1521 dávala hrabata razit stříbrné tolary s rodovým patronem, svatým Jiřím na koni, a na rubu s hraběcím erbem. Těmto jiřským tolarům se připisovala ochranná moc pro jezdce a vojáky, a byly proto tak žádané, že je napodobovaly i jiné mincovny, nejvíc koncem 17. století Kremnice.
Počátek třicetileté války přinesl znehodnocování mince po celé říši. Dne 8. února 1621 oblehlo asi tisíc horníků dům eislebenského mincmistra Ziegenhorna a žádalo konec penězokazectví. Roku 1628 dorazila válka i do Eislebenu, vojska Katolické ligy město zpustošila a hornictví se zastavilo. Na mincovnu dodnes upomíná renesanční budova hraběcí mincovny, zapsaná mezi kulturní památky města.





