Mince z eislebenské mincovny
Eisleben (12.–17. století) leží v Mansfeldsku, jehož hrabata zbohatla na hornictví a mincovním právu. Právo trhu, mince a cla zmiňuje už listina Oty III. z roku 994, nejstarší známé ražby zdejší mincovny pocházejí z roku 1183. Mincovna pracovala pro hrabata z Mansfeldu, ještě za třicetileté války.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rytířský tolar z roku 1540 z Eislebenu představuje silné rody Mansfeldu v době reformace – s erbem a jezdeckým motivem symbolizujícím šlechtickou moc a tradici.
Ovládací prvky výpisu
Eisleben (12.–17. století) leží v Mansfeldsku západně od Halle. Listina krále Oty III. z 23. listopadu 994 ho uvádí mezi šesti místy, která už dříve získala tržní privilegium spolu s mincovním a celním právem. Tržní osada vyrostla na křižovatce dvou obchodních cest pod ochranou královského vodního hradu. Jako město je Eisleben poprvé doložen roku 1180.
Měšťané odváděli dávky hrabatům z Mansfeldu, jejichž moc a bohatství vyrůstaly z horních a mincovních práv. Nejstarší známé ražby eislebenské mincovny pocházejí z roku 1183. Okolní doly dávaly měď i stříbro a Mansfeldsko patřilo k horním oblastem, z jejichž stříbra se razily takzvané výtěžkové mince.
Bouřlivým obdobím byl počátek třicetileté války, kdy mincovny po celé říši razily mince se stále nižším obsahem stříbra. Dne 8. února 1621 oblehlo asi tisíc horníků dům eislebenského mincmistra Ziegenhorna a žádalo konec znehodnocování mince. Roku 1628 dorazila válka i do Eislebenu, vojska Katolické ligy město zpustošila a v důsledku války se zastavilo i hornictví. Na mincovnu dodnes upomíná renesanční budova hraběcí mincovny, zapsaná mezi kulturní památky města.
