Mince z mincovny Ekbatana
Mince z mincovny Ekbatana jsou spojeny s významným starověkým městem v oblasti dnešního západního Íránu. V numismatice se tato mincovna objevuje především v souvislosti s helénistickým, parthským a pozdějším íránským prostředím, i když její role v nejstarších obdobích není vždy jednoznačně doložena.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1886 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Československá koruna z roku 1952 spojuje státní znak s výraznou kompozicí klečící ženy, snopu obilí a srpu. Dílo Otakara Španiela připomíná poválečné období i proměnu...
Československá koruna z roku 1950 spojuje státní znak s výraznou kompozicí klečící ženy, snopu obilí a srpu. Dílo Otakara Španiela připomíná poválečné období i proměnu...
Československá koruna z roku 1951 spojuje státní znak s výraznou kompozicí klečící ženy, snopu obilí a srpu. Dílo Otakara Španiela připomíná poválečné období i proměnu...
Hliníkových 50 haléřů z roku 1944 připomíná samostatné slovenské mincovnictví válečných let. Státní znak a motiv pluhu spojují dobovou státní symboliku s obrazem zemědělské...
Koruna Slovenského státu z roku 1944 spojuje státní znak s výraznou kompozicí obilných klasů a jedlových větví. Certifikace NGC MS 62 dokládá zachovalý neoběhový stav této...
Hliníkových 20 haléřů z roku 1942 připomíná mincovnictví Slovenské republiky v období druhé světové války. Státní znak doplňuje pohled na nitranský hradní areál. Certifikace NGC...
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Stříbrný antoninián císaře Galliena připomíná neklidnou polovinu 3. století. Reverz s personifikací míru Pax, olivovou ratolestí a žezlem vytváří působivý protipól k vojenským...
Ekbatana, ztotožňovaná zpravidla s dnešním Hamadánem, patřila ve starověku k důležitým politickým a správním centrům íránské oblasti. Právě tento význam se odráží i v mincovnictví, protože město bylo v různých dobách zapojeno do ražby mincí pro větší státní útvary, které v regionu vládly.
Při popisu mincovny Ekbatana je vhodné zachovat opatrnost zejména pro nejstarší období. Město bývá spojováno už s achaimenovskou říší, ale konkrétní přiřazení některých raných ražeb přímo této mincovně není ve všech případech jisté. Jistější oporu mají zpravidla pozdější emise, kdy se Ekbatana objevuje v rámci helénistické a následně parthské měnové produkce.
Mince připisované Ekbataně tak mohou dobře ukazovat proměny politické moci i výtvarného stylu v širším prostoru Předního východu. Na jejich podobě je často patrné střídání řeckých a íránských tradic, a právě tato kulturní vrstva činí mincovnu historicky zajímavou. Nejde tedy jen o místní ražby, ale o doklad toho, jak se měnily správní a peněžní systémy velkých říší.
Pro numismatiku mají mince z Ekbatany význam také proto, že pomáhají sledovat vývoj regionálních mincoven mimo nejznámější středomořská centra. Jejich studium přispívá k lepšímu pochopení oběhu mincí, ikonografie i titulatury panovníků v íránském a helénistickém světě. Kategorie mincí z mincovny Ekbatana proto zahrnuje ražby zajímavé především jako historický pramen k dějinám starověkého Íránu a okolních oblastí.
