Mince z mincovny Ekbatana
Mince z mincovny Ekbatana pocházejí z dávného hlavního města Médů na místě dnešního íránského Hamadánu. Za Achaimenovců byla Ekbatana letní sídlo králů a pokladnice, za Parthů jejich letní rezidence a hlavní mincovna, která razila především stříbrné drachmy, základní minci parthské říše.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1830 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný konvenční tolar saského krále Antona I. z roku 1831 pochází z období jeho vlády v letech 1827–1836. Portrétní stranu doplňuje korunovaný saský znak ve věnci a opis,...
Stříbrný tolar Fridricha Augusta I. z roku 1812 je výmluvným svědkem napoleonské éry a proměn evropského politického uspořádání v době války šesté koalice.
Stříbrný výtěžkový tolar Fridricha Augusta III. Saského z roku 1790 připomíná význam hornictví pro hospodářství Saského kurfiřtství. Portrét panovníka doplňuje korunovaný saský...
Stříbrný konvenční tolar svobodného říšského města Norimberku vznikl roku 1765 za císaře Františka I. Štěpána Lotrinského. Alegorie Míru s ratolestí a prosbou za zachování...
Tolar Františka II. z roku 1793, ražený v italském Miláně (značka "M"), je výrazným představitelem mincovní produkce habsburské monarchie před napoleonskými válkami. Tato mince...
Stříbrná pamětní stokoruna z roku 1983 byla vydána k 100. výročí narození spisovatele Jaroslava Haška, jedné z nejvýraznějších osobností české literatury 20. století. K...
Stříbrná dvacetikoruna první Československé republiky patří k ikonickým oběžným mincím meziválečného období. Vznikla v době budování mladého státu a spojuje moderní výtvarný...
Československá 2koruna z roku 1948 patří k raným poválečným oběžným mincím. Ražba s návrhem Josefa Wagnera spojuje obnovu republiky po druhé světové válce s výrazným kulturním...
Československá 2koruna z roku 1947 patří k raným poválečným oběžným mincím. Ražba s návrhem Josefa Wagnera spojuje obnovu republiky po druhé světové válce s výrazným kulturním...
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Ekbatana ležela v pohoří Zagros na pahorku Hagmatana v dnešním íránském Hamadánu. Podle Hérodota si ji za sídlo zvolil první médský vládce Deiokés a obehnal svůj palác sedmi soustřednými hradbami. Roku 550 př. n. l. město dobyl Kýros II. Veliký a za Achaimenovců sloužilo jako letní sídlo králů, pokladnice a královský archiv na cestě mezi Persepolí a Sardami.
Roku 330 př. n. l. se pokladu v Ekbataně zmocnil Alexandr Veliký a po rozpadu jeho říše připadlo město Seleukovcům. Kolem let 148–147 př. n. l. obsadil Médii parthský král Mithridatés I. a roku 129 př. n. l. svedli u Ekbatany Seleukovci pod Antiochem VII. Sidétem poslední pokus získat východ zpět; po porážce zůstala jejich říše omezena na Sýrii.
Ekbatana se stala hlavní letní rezidencí parthských Arsakovců a jejich hlavní mincovnou. Razila především stříbrné drachmy a bronzové mince; těžké tetradrachmy pocházejí hlavně ze Seleukie na Tigridu. Drachmy každého panovníka jsou dnes nejcennějším domácím pramenem k parthské chronologii. Parthské období skončilo roku 226, kdy Ekbatanu dobyl sásánovský král Ardašír I.
