Mince z mincovny Emesa
Mince z mincovny Emesa pocházejí ze syrské Emesy, dnešního Homsu na řece Orontes. Městské bronzy tu vznikaly od vlády Antonina Pia, v letech 193–196 razila Emesa i stříbrné denáry a zlaté aurey Septimia Severa. Město bylo střediskem kultu boha Elagabala a domovem rodu císařovny Julie Domny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Emesa, dnešní Homs v západní Sýrii, ležela na řece Orontes. Pod římskou správou nabývala rysů řeckého městského státu a za císaře Antonina Pia (138–161) začala razit vlastní mince. Už nejstarší městské ražby nesly symboly boha Elagabala, místního boha hory, z něhož se stal bůh Slunce. Jeho kultovním předmětem byl černý kuželovitý kámen.
Z emeských kněžských rodin pocházela Julia Domna, manželka císaře Septimia Severa. Když Severus v letech 193–194 bojoval o vládu s Pescenniem Nigrem, pracovala v Emese mincovna, která pro něj razila říšské stříbrné denáry a zlaté aurey. Katalog římských císařských mincí RIC jí připisuje ražby z let 193–196. Ve stejné době razil Severus na východě i v přímořské Laodikeii.
Kněžský rod dal říši i císaře Heliogabala, dědičného velekněze emeského boha. Ten dal posvátný kámen převézt do Říma do nového chrámu na Palatinu; po císařově zavraždění roku 222 se kult vrátil do Emesy. V letech 253–254 vznikly v Emese i mince uzurpátora Urania Antonina, který se na nich dovolával místního boha Slunce. Roku 637 obsadili město Arabové a pod jménem Homs se stalo střediskem kraje.





