Mince z mincovny Emesa
Mince z mincovny Emesa pocházejí ze starověkého syrského města Emesa, dnešního Homsu, které bylo významným centrem orientálního obchodu a kultu boha slunce. Ražby z 1. až 3. století našeho letopočtu dokumentují helénistické a římské období této křižovatky karavaních cest mezi Středomořím a Mezopotámií.
Řazení produktů
Výpis produktů
Alexandrijská tetradrachma císaře Maximiána z let 290–291 přibližuje pozdně římské provinční mincovnictví v Egyptě. Billonová ražba s motivem bohyně Nike zaujme antickým...
Stříbrná půlcrownová mince královny Viktorie z roku 1887 patří k výrazným ražbám pozdně viktoriánské Británie. Jubilejní portrétní typ spojuje prestiž impéria, tradiční...
Hliníková nouzová mince Westfálska na 50 feniků z roku 1921 připomíná poválečný nedostatek drobných platidel v Německu. Motiv Freiherr vom Stein spojuje regionální dějiny,...
Pamětní stříbrná dvousetkoruna z roku 2023 připomíná 150 let od narození Maxe Švabinského, jedné z výrazných osobností českého výtvarného umění. Sběratelsky atraktivní emise ČNB...
Pamětní dvousetkoruna z roku 2023 připomíná století pravidelného vysílání Československého rozhlasu. Moderní stříbrná mince ČNB spojuje významné mediální výročí, českou kulturní...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1669 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt.
Rakouský spolkový tolar z roku 1859 ražený ve Vídni s portrétem mladého Františka Josefa I. je pokračováním reformované měny podle jednotného stříbrného standardu Německého...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Raně středověký stříbrný denár moravského údělného knížete Vladislava I. z olomoucké mincovny. Mince je cenným svědectvím snah moravských Přemyslovců o zachování regionální...
Mince z mincovny Emesa byly raženy v městě, které se proslavilo jako centrum uctívání syrského boha slunce Elagabala a rodiště stejnojmenného římského císaře. Emesa získala právo razit vlastní mince v helénistickém období a pokračovala v ražbě až do 3. století našeho letopočtu. Místní produkce odrážela jedinečnou směsici řeckých, římských a orientálních kulturních vlivů typických pro tuto část Sýrie.
Na emesských mincích nacházíme zobrazení posvátného černého kamene, který byl uctíván v místním chrámu jako ztělesnění boha slunce. Tento kuželovitý meteorit se stal symbolem města a objevuje se na většině autonomních ražeb. Nápisy v řečtině dokumentují helénizaci místní elity, zatímco ikonografie zachovává semitské náboženské tradice.
Zvláštní význam získala Emesa za vlády císaře Elagabala (218-222), pocházejícího z místní kněžské rodiny. V tomto období razila mincovna císařské bronzové mince s portrétem panovníka a zobrazením posvátného kamene převáženého na voze během procesí do Říma. Tyto ražby jsou jedinečným dokladem pokusu o orientalizaci římského náboženství.
Pro sběratele představují mince z Emesy fascinující svědectví o synkretismu starověkého Blízkého východu. Ražby dokumentují město, které dokázalo uchovat svou náboženskou identitu pod řeckou a římskou nadvládou a dokonce na krátkou dobu ovlivnit samotný Řím. Emesské mince jsou cenným pramenem pro studium orientálních kultů a jejich šíření ve Středomoří.
