Mince z mincovny Ensisheim
Mince z mincovny Ensisheim pocházejí z hornoalsaského městečka, kde sídlila správa habsburských Předních Rakous. V letech 1584–1634 se tu razily tolary, nejprve pro arcivévodu Ferdinanda II. Tyrolského. Ensisheim byl po Štrasburku nejdůležitější mincovnou Alsaska; ražbu ukončila třicetiletá válka.
Řazení produktů
Výpis produktů
Čtvrtolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z alsaské mincovny Ensisheim je působivým svědectvím rané fáze habsburského mincovnictví 16. století. Tyto stříbrné ražby...
Ovládací prvky výpisu
Ensisheim v Horním Alsasku patřil Habsburkům nejpozději od roku 1277 a král Rudolf I. Habsburský tu dal postavit hrad, který sloužil jako sídlo zemských pánů. Od roku 1431 byl Ensisheim sídlem správy habsburských držav v Alsasku, Breisgau, Aargau a u Bodamského jezera, souhrnně zvaných Přední Rakousy. V letech 1535–1547 tu vyrostl dům vlády, který stojí dodnes.
Správa přinášela městu bohatství a s ní přišla i mincovna. Od roku 1584 se v Ensisheimu razily tolary arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského, který vládl Tyrolsku i Předním Rakousům; vedle Hallu to byla jeho druhá mincovna. Ensisheim se stal po Štrasburku nejdůležitější mincovnou Alsaska. Později tu razil i arcivévoda Leopold V. Tyrolský, regent Tyrolska a Předních Rakous.
Ražbu ukončila třicetiletá válka: poslední tolary jsou z roku 1634. Město bylo za války sedmkrát zpustošeno, zemská vláda se z Ensisheimu odstěhovala a později byla obnovena ve Freiburgu v Breisgau. Vestfálským mírem roku 1648 připadlo habsburské Alsasko Francii.
