Mince z mincovny Friesach
Mince z mincovny Friesach razili salcburští arcibiskupové v nejstarším městě Korutan od první poloviny 12. do poloviny 14. století. Zdejší stříbrné feniky patřily ve 12. a 13. století k nejrozšířenějším mincím východních Alp a jako obchodní mince pronikaly přes Korutany a Štýrsko až do Uher a Chorvatska.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný fenik z Friesachu, spojovaný s Eberhardem II. a obdobím 1200–1246. Středověká ražba nese na jedné straně stylizovanou architekturu s drobnou postavou, na druhé ústřední...
Ovládací prvky výpisu
Friesach je poprvé zmíněn roku 860, kdy východofranský král Ludvík II. Němec daroval salcburskému arcibiskupovi statek ad Friesah. Arcibiskupové zde nedaleko stříbrného dolu zřídili mincovnu, nejspíš kolem let 1125–1130, a doložena je nejpozději od roku 1166. Trh ležel na obchodní cestě z Vídně do Benátek a roku 1215 byl povýšen na město.
Největšího rozkvětu dosáhly město i mincovna za arcibiskupa Eberharda II. z Regensbergu (1200–1246), který ve Friesachu také zemřel. Friesach se tehdy stal druhým největším městem salcburského arcibiskupství a nejdůležitějším městem dnešních Korutan. Feniky téhož typu dával Eberhard razit i v dalších mincovnách, v Ptuji společně s vévodou Leopoldem VI. Babenberským a na Sávě pro obchod s Chorvatskem a Uhrami. Podle smluv z let 1268 a 1286 razili arcibiskupové feniky společně s korutanskými vévody, kteří k tomu užívali své mincovny v Sankt Veitu a Völkermarktu.
Koncem 13. století bylo město za sporů arcibiskupů s Habsburky a s Čechami během několika desetiletí třikrát dobyto, vydrancováno a vypáleno. Ražbu ve Friesachu ukončila kolem poloviny 14. století konkurence napodobenin, nedostatek stříbra a rostoucí vliv Habsburků, kteří od roku 1335 vládli Korutanům. Město samo zůstalo salcburské až do roku 1803.





