Mince z mincovny Göttingen
Mince z mincovny Göttingen jsou doloženy od roku 1299, nejprve jako ražby brunšvických vévodů a od poloviny 14. století jako mince města, které mincovnu získalo od vévodů v zástavě. Ražba skončila v 70. letech 17. století a na většině göttingenských mincí se opakuje korunované gotické písmeno G.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
První zmínka o göttingenských mincích, denarii Gottingenses, pochází z roku 1299, kdy byl Göttingen sídlem brunšvického vévody. Roku 1351 zastavil vévoda mincovnu městu za 200 hřiven stříbra a zástavní částku později zvýšil on sám i jeho syn. Göttingen tak razil vlastní mince, přestože zůstal městem poddaným vévodům, nikoli svobodným říšským městem.
Od roku 1429 razilo město stříbrné půlgroše, v 15. století k nim přibyly duté feniky. Mincovní smlouva, kterou roku 1501 uzavřeli brunšvičtí vévodové, hildesheimský biskup a města Brunšvik, Hildesheim, Göttingen, Hannover, Einbeck a Northeim, dala vzniknout göttingenským mariengrošům s Pannou Marií. Městský znak tvoří hrad se třemi věžemi a pod ním kráčející lev.
První tolary vyrazila mincovna roku 1567. Ztrátové hospodaření na účet města vedlo k tomu, že se ražba po roce 1574 zastavila téměř na třicet let a obnovena byla až roku 1601; další přestávka trvala od roku 1607 do roku 1614. Po vrcholu mincovní inflace na počátku třicetileté války se Göttingen v květnu 1622 vrátil k řádné minci.
Tolary se znovu razily od roku 1624, naposledy v letech 1659–1660. Potom vydávalo město už jen drobné mince s nízkým obsahem stříbra, a protože nedbalo napomenutí vévodské vlády v Hannoveru, zakázala mu tato vláda roku 1674 ražbu podhodnocené drobné mince pod hrozbou ztráty mincovního práva.





