Mince z günzburkské mincovny
Mince z günzburkské mincovny vznikaly v letech 1764–1805 v hlavním městě markrabství Burgau, které patřilo k Předním Rakousům. Od roku 1766 je značí burgavský znak a písmeno H. Mincovna proslula ražbou tereziánských tolarů s letopočtem 1780 a zanikla po obsazení města napoleonskými vojsky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný půltolar Leopolda II. z roku 1791 představuje výraznou ražbu pro Rakouské Nizozemí. Portrét panovníka doplňuje burgundský kříž se třemi korunami a odznakem Řádu zlatého...
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v německém Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný čtvrt tolar z roku 1788 ražený v Günzburgu za císaře Josefa II. Vyobrazení panovníka a burgundský kříž s korunami symbolizují moc habsburské říše v pozdním 18. století.
Ovládací prvky výpisu
Günzburg byl hlavním městem švábského markrabství Burgau, které patřilo Habsburkům jako součást Předních Rakous. Habsburská mincovna tu zahájila ražbu v srpnu 1764. Budovu navrhl švábský stavitel Joseph Dossenberger jako trojpodlažní křídlo připojené k zámku a dokončil ji roku 1767. V přízemí stály čtyři vřetenové lisy, v horních patrech sídlila správa.
Stříbro a měď mincovna nakupovala v Augsburgu. Ve městě se razilo jen stříbro, měď vznikala ve druhé dílně za hradbami, kde stál i hamr a odlučovna stříbra. V letech 1772–1775 tu vznikaly zakázkové ražby pro augsburské, štrasburské a kostnické biskupství, Fürstenbersko a říšské město Ulm.
Ražby z let 1764–1765 nesou pod orlem písmeno G, od roku 1766 je odlišuje burgavský znak a v jednotném systému habsburských mincoven značka H. V letech 1765–1780 stály na mincích iniciály mincmistra Tobiase Schöbla a vardajnů, na ražbách Marie Terezie pod portrétem. Jako vrchní rytec tu působil medailér Antonín Guillemard.
Roku 1783 začala v Günzburgu mohutná ražba tereziánských tolarů s pevným letopočtem 1780. Razidla bývalé günzburské mincovny s iniciálami S.F. a burgavským znakem se od roku 1824 používala v Miláně a Benátkách a později i ve Vídni; právě jejich typ mají dnešní novoražby. Činnost mincovny ukončilo roku 1805 obsazení města napoleonskými vojsky a Burgavsko pak připadlo Bavorsku. V budově mincovny dnes sídlí günzburská radnice.
