Mince z hallské mincovny
Mince z hallské mincovny pocházejí ze zeměpanské mincovny tyrolských Habsburků, která v Hallu pracovala v letech 1477–1809. Roku 1486 tu vznikl guldiner, předchůdce tolaru, roku 1550 se tu poprvé razilo válcovým strojem a od roku 1567 sídlila mincovna na hradě Hasegg nad řekou Inn.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný tolar z roku 1729 ražený v Hallu za vlády císaře Karla VI., s typickým portrétem panovníka a říšským orlem, představuje významný kus habsburské mincovní tradice.
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského spojuje výrazný renesanční portrét v bohatě zdobené zbroji s mnohopolním habsburským znakem. Nedatovaná ražba z mincovny Hall...
Stříbrný 3krejcar Ferdinanda Karla Tyrolského z roku 1641 představuje působivou ražbu tyrolské mincovny Hall. Portrét mladého arcivévody doplňuje heraldická kompozice se štíty a...
Stříbrný 1/4 tolar bez letopočtu (1615), ražený v Hallu pod vedením Maxmiliána III. jako velmistra Řádu německých rytířů. Významná sběratelská mince z období habsburské vlády.
Stříbrný 1/4 tolar bez letopočtu (1615), ražený v Hallu pod vedením Maxmiliána III. jako velmistra Řádu německých rytířů. Významná sběratelská mince z období habsburské vlády.
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1620 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský...
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Tolar Ferdinanda II. Tyrolského z hallské mincovny připomíná vrcholnou éru habsburské správy v Tyrolsku. Spojuje prestiž renesančního panovnického typu, sílu stříbrné měny a...
Zeměpanská mincovna Tyrolska sídlila do roku 1477 v Meranu. Toho roku ji arcivévoda Zikmund Habsburský, zvaný Bohatý, přenesl kvůli blízkosti stříbrných dolů do Hallu a umístil ji do sídla Sparberegg. Roku 1486 se tu razil první guldiner, velká stříbrná mince, která je předchůdcem tolaru.
Hallská mincovna byla i místem technických novinek: roku 1550 se tu jako vůbec poprvé začalo razit válcovým strojem. Roku 1567 ji arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský přestěhoval na hrad Hasegg, protože dosavadní sídlo uvolnil pro nově zřízený ústav šlechtičen. Mohutnou Mincovní věž hradu dal postavit už Zikmund roku 1480, hrad pak sloužil i jako byt mincovních úředníků a mincmistr byl zároveň jeho správcem.
Na ražbách Františka I. Štěpána se Hall pozná podle dvojpísmene H-A, v písmenném značení habsburských mincoven dostal roku 1766 písmeno F. V letech 1765–1780 nesou hallské mince i iniciály mincmistra a vardajna, A.–S. a od roku 1775 V.C.–S. Během tyrolského povstání roku 1809 tu vznikly dvacetníky a krejcary zvané hoferovské a téhož roku Bavoři ražbu zastavili.
Od roku 1975 je v prostorách mincovny muzeum. Jeho středem je rekonstrukce osm metrů dlouhého válcového stroje z roku 1571, který denně vyrazil kolem 4 000 mincí.
