Mince z hamburské mincovny

Mince z hamburské mincovny pocházejí z nejstarší německé mincovny – první mince tu vznikly už roku 834. Ve středověku ražbu převzalo město, od 15. století smělo razit i zlato. Dnešní mincovna se značkou J pracuje od roku 1875 a razí podíl německých oběžných euromincí, pamětní mince i medaile.

Řazení produktů

4 položek celkem

Výpis produktů

Hamburk – 2 šilinky,  1608 s titulem Rudolfa II. – obrázek 1
2 850 Kč

Stříbrné 2 šilinky svobodného hanzovního města Hamburk z doby císaře Rudolfa II. spojují městský znak s říšskou orlicí. Historická ražba z počátku 17. století zaujme výraznou...

00137
Německo – 2 marky 1951 J , Hamburk
629 Kč

První typ dvoumarkové mince Spolkové republiky Německo zachycuje počátky nové měny i poválečné obnovy země. Klasický spolkový orel a kompozice s klasy, hrozny a révou spojují...

11203
Německo – 2 marky 1951 J , Hamburk
590 Kč

První typ dvoumarkové mince Spolkové republiky Německo zachycuje počátky nové měny i poválečné obnovy země. Klasický spolkový orel a kompozice s klasy, hrozny a révou spojují...

11202
Německo – 2 marky, Hamburk 1951 – obrázek 1
690 Kč

První typ dvoumarkové mince Spolkové republiky Německo zachycuje počátky nové měny i poválečné obnovy země. Klasický spolkový orel a kompozice s klasy, hrozny a révou spojují...

00135

Ovládací prvky výpisu

4 položek celkem

Svobodné a hanzovní město Hamburk, 5 marek 1899 JV Hamburku se mince razily poprvé roku 834 a mincovní právo, propůjčené císařem, tehdy držel hamburský arcibiskup. Roku 1189 dostala hamburská mincovna od císaře Fridricha I. Barbarossy právo kontrolovat ražbu mincovny hrabat ze Schauenburgu. Holštýnská hrabata pak mincovnu prodala městu, které tak mohlo razit vlastní mince – převážně brakteáty.

Když město roku 1325 drželo mincovní právo, začalo razit takzvaný věčný fenik, který na rozdíl od hraběcích brakteátů nepodléhal každoroční výměně mincí. Roku 1435 udělil císař Zikmund Lucemburský Hamburku právo razit zlaté guldeny a roku 1553 tu poprvé vznikly tolary a portugalózy.

Po obsazení města francouzskými vojsky roku 1806 mincovna roku 1813 zastavila provoz. Mincmistr H. S. Knoph koupil část zařízení a v soukromé dílně razil pro Hamburskou banku dukáty a drobné mince, dokud dílnu roku 1842 nezničil velký hamburský požár. Mince pak městu dodávaly mincovny v Altoně, Hannoveru a Berlíně.

Novou mincovnu odhlasoval hamburský parlament roku 1873 a roku 1875 ji otevřel v ulici Norderstraße. Jako devátá mincovna Německého císařství dostala deváté písmeno abecedy, J (I a J se tehdy nerozlišovaly). Osm ražebních lisů převzala ze Štrasburku. Za druhé světové války byla těžce poškozena a znovu razila až od roku 1948. Roku 1982 se přestěhovala do nové budovy v Rahlstedtu. Razí podíl německých oběžných mincí, pamětní mince, zahraniční zakázky i medaile.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet