Mince z mincovny Hannover
Hannoverské království vzniklo roku 1814 na Vídeňském kongresu a do roku 1837 bylo v personální unii s Británií. Rozdělení přinesl nástup královny Viktorie, protože v Hannoveru platilo mužské nástupnictví. Roku 1866 zemi anektovalo Prusko. Razil se tu tolar a od roku 1857 spolkový tolar.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Hannoverské království vzniklo v říjnu 1814 na Vídeňském kongresu jako nástupce dřívějšího kurfiřtství. Napoleonské války zamíchaly evropskou mapou a Hannover z toho vyšel povýšen na království – s vlastním panovníkem, který ovšem sídlil v Londýně.
Vládl mu totiž rod Hannoverský, vedlejší větev Welfů, jenž byl od roku 1714 zároveň královským rodem britským. Panovník tak nosil dvě koruny současně, ačkoli obě země spolu jinak neměly společného skoro nic.
Personální unie skončila roku 1837 a důvod byl ryze právní. Na britský trůn nastoupila královna Viktorie, jenže v Hannoveru platilo polosalické právo, které ženskou posloupnost vylučovalo, dokud žijí mužští dědicové.
Hannoverským králem se proto stal Viktoriin strýc Ernest August a vládl v letech 1837 až 1851. Po něm nastoupil jeho syn Jiří V., poslední hannoverský panovník.
Konec přinesla prusko-rakouská válka roku 1866. Hannoverská armáda cestou na jih k rakouskému spojenci porazila Prusy v bitvě u Langensalzy – vítězství, které jí bylo k ničemu, protože byla vzápětí obklíčena.
Dne 20. září 1866 Prusko Hannover anektovalo a udělalo z něj svou provincii. Království tak existovalo pouhých dvaapadesát let a zaniklo v okamžiku, kdy se rozhodovalo o podobě sjednoceného Německa.
Měnově prošlo dvěma obdobími. Do roku 1857 se razil hannoverský tolar, poté hannoverský spolkový tolar podle společné německé úmluvy až do roku 1866. Obě řady jsou dnes hledaným dokladem státu, který zmizel z mapy dřív, než se stačil rozvinout.
Sběratelsky je Hannover zajímavý právě tou britskou vazbou. Mince z doby personální unie nesou jméno panovníka, jehož druhá koruna se nosila v Londýně, a odrážejí tak zvláštní uspořádání, kdy jeden muž vládl ostrovní velmoci i severoněmeckému království.
