Mince z mincovny Hannover
Mince z mincovny Hannover pocházejí z hlavní mincovny hannoverského kurfiřtství a království. Roku 1849 do ní přenesli mincovnu z Clausthalu v Harzu, po pruské anexi roku 1866 pracovala jako pruská a v letech 1872–1878 razila říšské marky se značkou B. Roku 1878 ji zrušili a budovy zbořili.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Od roku 1789 měla hannoverská země jen dvě mincovny – Hannover a Clausthal v Harzu, kde se toho roku spojily obě harcké mincovny. Budova mincovny v Hannoveru vyrostla kolem roku 1750 u Mühlenplatzu. Roku 1848 vláda ražbu v Clausthalu ukončila, mincovnu následujícího roku přestěhovala do Hannoveru a mincovnictví království tak soustředila do jediného místa.
Stará budova u Mühlenplatzu brzy přestala stačit. Po smrti ministra Franze von Medinga roku 1851 koupila vláda jeho klasicistní vilu u Steintoru, postavenou podle návrhu dvorního architekta Georga Ludwiga Friedricha Lavese. Vila sloužila správě mincovny a jako byt mincmistra, k ražbě postavili v zahradě novou dvoukřídlou budovu. Mincmistrem byl Theodor Wilhelm Brüel a mince i medaile rytecky připravoval medailér Friedrich Brehmer.
Po bitvě u Langensalzy a anexi Hannoverska Pruskem roku 1866 pracovala mincovna dál jako pruská. Po zavedení marky razila v letech 1872–1878 říšské mince se značkou B. Písmeno B přitom před rokem 1871 označovalo pruskou Vratislav a po roce 1938 Vídeň, rozhoduje proto letopočet. Roku 1878 byla hannoverská mincovna zrušena, budovy zbořeny a přes pozemek vedla ulice, která od roku 1879 nese jméno Münzstraße.





