Mince z mincovny Heraclea
Mince z mincovny Heraclea pocházejí z pozdně římské císařské mincovny v thráckém městě na břehu Marmarského moře, které se dříve jmenovalo Perinthos. Mincovna pracovala od počátku 90. let 3. století za Diokleciána a nejmladší ražby pocházejí z doby Lva I. (457–474). Dnes tu leží turecké Marmara Ereğlisi.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Město, kde pracovala mincovna Heraclea, založili roku 602 př. n. l. osadníci z ostrova Samos pod jménem Perinthos. Díky přístavu a křižovatce několika cest patřilo k předním sídlům Thrákie a proslulo houževnatou obranou proti Filipovi II. Makedonskému. Už v řecké a římské době razilo vlastní mince, z nichž se dochovalo velké množství.
Septimius Severus městu dvakrát udělil čestný titul neokoros za podporu v boji s Pescenniem Nigrem. Roku 286 bylo za vlády Diokleciána přejmenováno na Hérakleia, latinsky Heraclea, a bývalo nazýváno i Heraclea Thraciae nebo Heraclea Perinthus.
Císařská mincovna vznikla při Dioklecianově reorganizaci říšského mincovnictví; nejstarší ražby, které jí katalog římských císařských mincí RIC připisuje, pocházejí z let 291–292. Za tetrarchie a Konstantinových nástupců razila hlavně bronzové folly a menší bronzy, v menší míře i zlaté aurey a solidy. Pracovala po celé 4. století a ještě v 5. století; nejmladší ražby jsou z doby císaře Lva I. (457–474).
Na místě antického města dnes stojí přístavní městečko Marmara Ereğlisi. Dochovaly se tu zbytky baziliky z 5. století s mimořádně dobře zachovanými podlahovými mozaikami.





