Mince z mincovny Italica
Mince z mincovny Italica pocházejí z římského města v provincii Hispania Baetica, nejstaršího římského sídla na území dnešního Španělska, založeného roku 206 př. n. l. Obec tu razila bronzové mince za Augusta a Tiberia, a to se svolením císaře, které na nich ohlašuje zkratka PERM AVG.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Italicu založil roku 206 př. n. l. za druhé punské války vojevůdce Publius Cornelius Scipio Africanus jako sídlo pro své italické vojáky, podle nichž dostala jméno; podle historika Appiána tu usadil nemocné a raněné. Byla to první římská osada na území dnešního Španělska. Její zříceniny leží severně od městečka Santiponce, asi 9 kilometrů severozápadně od Sevilly, a město od počátku těžilo z přístavu na řece Guadalquivir.
Za Augusta měla Italica postavení municipia, tedy obce s vlastní samosprávou. Na mincích to hlásí opis MVNIC ITALIC a zkratka PERM AVG, „se svolením Augustovým“ – místní ražba stála na výslovném povolení císaře. Z Augustovy doby pocházejí bronzy s Géniem římského lidu, s bohyní Romou, s vlčicí kojící Romula a Rema a s kozorohem.
Za Tiberia ražba pokračovala a povolení se nově dovolávalo božského Augusta: PERM DIVI AVG. Mince nesou portréty Tiberia, zbožštělého Augusta, Livie pod jménem Julia Augusta a obou Tiberiových synů, Germanica a Drusa.
Italica dala Římu dva císaře, Trajána a Hadriána, kteří se tu narodili. Hadrián povýšil rodné město na kolonii s názvem Colonia Aelia Augusta Italica, rozšířil je o novou čtvrť a dal postavit chrám zasvěcený Trajánovi. Úpadek přišel ve 3. století, kdy zanášení řeky odřízlo městský přístav od vody. Ve městě se podle části autorů narodil i císař Theodosius I., jiní kladou jeho narození do Caucy. Zříceniny Italiky jsou od roku 1912 chráněny jako národní kulturní památka.





