Mince z mincovny Jekatěrinburg
Mince z mincovny Jekatěrinburg vznikaly v letech 1725–1876 ve státní mincovně na řece Iset na Uralu, která razila měděné peníze z uralské mědi. Na konci 18. století byla hlavním výrobcem ruských měděných mincí a v 90. letech odtud pocházelo asi devadesát procent všech ruských mincí.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděná 5kopějka Kateřiny II. Veliké z roku 1763 je výraznou ražbou carského Ruska 18. století. Masivní nominál z jekatěrinburské mincovny dokládá hospodářský rozmach impéria i...
Ovládací prvky výpisu
Jekatěrinburská mincovna vznikla se souhlasem Petra I. Velikého z podnětu Georga Wilhelma de Gennina, správce uralských státních hutí, a Vasilije Nikitiče Tatiščeva. Stavba hutí potřebovala stálý přísun peněz, které stát neposílal vždy včas. Vzorem bylo Švédsko, kde státní doly v těžkých dobách směly razit měděné platy – obdélníkové desky, jejichž nominální hodnota odpovídala ceně mědi.
Na základě senátního výnosu ze 14. června 1725 začala 1. prosince 1725 ražba čtvercových platů v hodnotě rublu, půlrublu, čtvrtrublu a deseti kopějek, deset rublů z pudu mědi; rublová deska vážila přes 1,6 kilogramu. Platy byly těžké a nepohodlné, a výnosem z 26. ledna 1727 proto výroba skončila a platy byly vykoupeny za stříbro. Mincovna pak vyráběla měděné střížky pro moskevské mincovny.
Běžné ruské mince razil Jekatěrinburg od 17. června 1736, s přestávkami například od května 1741 a od července 1751. Od 60. let 18. století nesou jeho ražby zkratku ЕМ (jekatěrinburská mince). V 90. letech 18. století odtud pocházelo asi devadesát procent všech ruských mincí a pracovalo tu podle potřeby od 400 do více než 2 000 lidí. V 19. století razila mincovna hlavně drobné mince. Uzavřena byla 14. dubna 1876, přesně 150 let po zahájení ražby platů, a ražba se soustředila do Petrohradu. Historici odhadují hodnotu všech zdejších ražeb na 150 milionů rublů.
