Mince z mincovny Karlsruhe
Mince z mincovny Karlsruhe pocházejí z mincovny bádenských velkovévodů, která razí dodnes. V nové budově tu na jaře 1827 vyrazili první minci, deset rýnských zlatých. Od roku 1872 používá značku G a od roku 1998 tvoří se Stuttgartem Státní mincovny Bádenska-Württemberska, největší ražební podnik v Německu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Karlsruhe bylo sídelním městem bádenských markrabat a velkovévodů. Jak bylo u panovnických rezidencí zvykem, patřila k zámku i mincovna: roku 1732 dostala místo ve vedlejší zámecké budově, už po dvou letech ji však přestěhovali za hradby nedalekého Durlachu.
Když Bádensko získalo na vlivu a stalo se velkovévodstvím, bylo roku 1816 rozhodnuto postavit v Karlsruhe novou mincovnu. Budova vznikla podle plánů vojenského stavitele Friedricha Arnolda, které převzal architekt Friedrich Weinbrenner a po jeho smrti roku 1827 dokončil jeho žák Friedrich Theodor Fischer. Na jaře 1827 se v ní vyrazila první mince v hodnotě deseti rýnských zlatých.
Od roku 1872 nese karlsruheská mincovna značku G. Stejné písmeno však v letech 1753–1755 označovalo pruskou mincovnu ve Štětíně, u starších ražeb proto rozhoduje letopočet. V 70. letech 20. století vyšlo najevo, že vedení mincovny a jeden dělník bez úředního příkazu tajně doražovali vzácné ročníky oběžných mincí; tento karlsruheský mincovní skandál se provalil roku 1975.
Roku 1998 se mincovny v Karlsruhe a Stuttgartu spojily do Státních mincoven Bádenska-Württemberska, největšího ražebního podniku v Německu. Obě si ponechaly vlastní značku: Karlsruhe G, Stuttgart F. Karlsruhe je přitom nejmenší mincovnou v Německu, roku 2021 v ní vzniklo kolem dvou set milionů mincí.





