Mince z mincovny Kartágo
Mince z mincovny Kartágo pocházejí z metropole severní Afriky, kde se s přestávkami razilo od punské doby až do konce 7. století. V římském Kartágu pracovala stálá císařská mincovna zhruba od roku 296, později tu razili Vandalové a byzantští císaři až do arabského dobytí roku 698.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Punské Kartágo začalo razit mince až na konci 5. století př. n. l. Nejstarší kartáginské tetradrachmy vznikly kolem roku 410 př. n. l. na zaplacení války na Sicílii a většina punských mincí se razila na Sicílii a Sardinii. V samotném Kartágu se zřejmě od poloviny 4. století razily mince ze zlata a elektra. Ražba skončila se zničením města Římany roku 146 př. n. l.
Římské Kartágo vystavěné v letech 49–44 př. n. l. se stalo střediskem provincie Afrika. Stálá císařská mincovna tu razila za tetrarchie, doložené ražby začínají roku 296. Folly s opisem SALVIS AVGG ET CAESS FEL KART ukazují personifikaci Kartága s plody v rukou. Maxentius mincovnu kolem roku 307 zavřel a novou otevřel v Ostii; v letech 308–310 tu pak vlastní mince razil uzurpátor Domitius Alexander.
Roku 439 dobyli Kartágo Vandalové a od roku 477 razili vlastní stříbrné a bronzové mince nízkých hodnot, zlato však ponechali císařům. Po dobytí Afriky Belisarem roku 533 razila kartáginská mincovna pro Justiniána I. a vedle Ravenny jako jediná v říši vydávala stříbro ve velkém množství. Mincovna zanikla s městem: roku 698 Kartágo dobyla a zničila arabská vojska.
