Mince z mincovny Kassel
Mince z mincovny Kassel razila hesenská lankrabata v hlavním sídle své země od 15. století. Kasselská mincovna vydávala groše, albusy, tolary i dukáty Hesenska-Kasselska a v letech 1807–1813, kdy byl Kassel hlavním městem Vestfálského království, razila i pro krále Jérôma Bonaparta.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděných 8 hellerů Fridricha II. z Hesenska-Kasselska bylo vyraženo roku 1772 v Kasselu. Mince spojuje korunovaný panovnický monogram s výrazným označením nominálu a představuje...
Ovládací prvky výpisu
Kassel na řece Fuldě se roku 1277 stal hlavním sídlem prvního hesenského lankraběte Jindřicha I. a po rozdělení země roku 1567 metropolí Hesenska-Kasselska, které podle něj neslo jméno. Mincovna ve městě je doložena groši Ludvíka I. Hesenského z doby po roce 1437 a Ludvíka II. Hesenského z roku 1466. Za Viléma II. Hesenského tu vznikl velký stříbrný guldengroš z roku 1502 a zlatý gulden z roku 1506.
V letech 1621–1622, za krize znehodnocených mincí známé jako kipři a wipři, razil lankrabě Mořic Hesensko-Kasselský v Kasselu dvanáctikrejcarové kusy a albusy; mincmistrem byl Terentius Schmidt. Jeho syn Vilém V. Hesensko-Kasselský vydával uprostřed třicetileté války tolary s vrbou zmítanou bouří, symbolem jeho vytrvalosti; kasselský tolar z roku 1637 je dílem rytce Georga Kruckenberga.
V 18. století tu rytec Gabriel Leclerc připravil dvojdukát lankraběte Karla I. Hesensko-Kasselského. Za Fridricha II. Hesensko-Kasselského vedl mincovnu Johann Balthasar Reinhard, jehož značka BR stojí na tolarech z let 1776 a 1778. Roku 1807 se Kassel stal hlavním městem Vestfálského království Napoleonova bratra Jérôma Bonaparta a mincovna razila jeho franky i výtěžní tolar z roku 1811.





