Mince z klagenfurtské mincovny
Mince z klagenfurtské mincovny pocházejí z korutanské zemské mincovny, kterou zřídil Ferdinand I. Habsburský koncem roku 1526. Provoz brzy přenechal korutanským stavům a roku 1553 jim mincovnu zastavil. Ferdinand II. ji roku 1622 převzal zpět a v březnu 1623 přenesl ražbu do St. Veit an der Glan.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Ferdinanda II. z roku 1621 ražený v Klagenfurtu představuje hodnotnou barokní minci s portrétem panovníka a císařskou heraldikou. Atraktivní pro sběratele díky...
Ovládací prvky výpisu
Klagenfurt býval málo významným městem, dokud ho po zničujícím požáru roku 1514 císař Maxmilián I. Habsburský listinou z 24. dubna 1518 nedaroval korutanským stavům. Ti z něj udělali nové zemské hlavní město, zatímco dřívější sídlo St. Veit an der Glan, kde stála vévodská mincovna už od roku 1205, ztratilo význam.
Mincovnu v Klagenfurtu zřídil arcivévoda Ferdinand I. současně s mincovnou v Grazu. Instrukce pro prvního mincmistra Hieronyma Kirchpuchera je z 12. prosince 1526 a ražba začala ihned. Ferdinand tehdy potřeboval peníze na obranu proti Turkům a nařídil odevzdat k přeražení kostelní klenoty. Stavy prosadily, aby se stříbro z jejich země razilo pod korutanským znakem, a panovník jim nakonec přenechal i provoz mincovny.
Dne 14. ledna 1553 Ferdinand I. mincovnu stavům zastavil na patnáct let za 10 000 zlatých a jeho syn Karel II. Štýrský zástavu roku 1566 prodloužil o dalších patnáct let. Mincovna sídlila v klagenfurtském hradě a patřila k ní odlučovna zlata a tavírna. Výnosy z mincovny pomáhaly stavům financovat nové opevnění města.
Konec přinesl měnový rozvrat počátku třicetileté války. Císař Ferdinand II. žádal mincovnu zpět a 26. února 1622 se se stavy dohodl na jejím převzetí. Město St. Veit darovalo mincovně dům a od podzimu 1622 se ražba stěhovala tam; půl roku se razilo na obou místech a koncem března 1623 byla klagenfurtská mincovna definitivně zrušena. Korutanská mincovna pak pracovala v St. Veit an der Glan až do roku 1720.
