Mince z mincovny Kolín nad Rýnem
Kolín nad Rýnem (257 – 18. století) se stal mincovním městem roku 257, kdy tu císař Gallienus otevřel římskou mincovnu. Později tu razili franští a němečtí králové, od 10. století arcibiskupové a od konce 15. století i svobodné říšské město. Podle kolínské marky se v říši vážilo mincovní stříbro.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Oty III. byl ražen na konci 10. století v Kolíně nad Rýnem, jednom z nejvýznamnějších mincovních center Svaté říše římské. Tyto drobné stříbrné mince...
Ovládací prvky výpisu
Kolín nad Rýnem (257 – 18. století), římská Colonia Agrippinensium, se stal mincovním městem roku 257, kdy tu císař Gallienus po vítězství nad Franky otevřel novou mincovnu pro rýnskou hranici. Po roce 260 učinil Postumus Kolín sídlem odtrženého Galského císařství a mincovna razila pro něj i pro jeho nástupce, mezi nimi Laeliana a Victorina.
Kolem roku 540 dal franský král Theudebert I. razit zlatou minci s označením COL, nejstarším dokladem nového jména Colonia. Mince tu razili také Karlovci a otonští panovníci. Roku 953 získal arcibiskup Brun, bratr Oty I. Velikého, ve městě i mincovní pravomoc a kolínští arcibiskupové, od konce 12. století kurfiřti, se stali hlavními mincovními pány Porýní.
Kolínská marka, poprvé zmíněná roku 1166, vážila asi 234 gramů a z Porýní se rozšířila do celé říše; říšský mincovní řád z roku 1524 z ní učinil základ mincovní váhy. Roku 1372 uzavřeli arcibiskupové kolínský a trevírský mincovní spolek, jehož stříbrnou mincí byl bílý peníz zvaný albus. Po bitvě u Worringenu roku 1288 ztratili arcibiskupové vládu nad městem a razili hlavně mimo jeho hradby, například v Riehlu.
Roku 1475 se Kolín stal svobodným říšským městem a od konce 15. století razil vlastní zlaté guldeny, tolary i drobné mince až do poloviny 18. století. Arcibiskupové sídlili od roku 1597 v Bonnu. Roku 1794 Kolín obsadili Francouzi a roku 1815 připadl Prusku.
