Mince z mincovny Königsberg
Mince z mincovny Königsberg pocházejí z mincovny v Královci, dnešním Kaliningradu, která razila v letech 1261–1803 s dlouhou přestávkou 1309–1456. Pracovala pro Řád německých rytířů, Pruské vévodství a Pruské království; od doby Fridricha II. Velikého nesou její ražby značku mincovny E.
Řazení produktů
Výpis produktů
Tato stříbrná ražba Fridricha Viléma Braniborského připomíná vzestup Braniborska-Pruska v 17. století. Emise z Königsbergu osloví sběratele německých států i mincí spojených s...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Ovládací prvky výpisu
Königsberg, česky Královec, vznikl u hradu, který Řád německých rytířů postavil roku 1255 při ústí Pregoly; jméno dostal na počest českého krále Přemysla Otakara II. Roku 1261 tu Řád začal razit feniky. Ražba ale nebyla souvislá: roku 1309 se přerušila a obnovila se až roku 1456.
Mincovními pány byli nejprve velmistři Řádu. Roku 1525 proměnil velmistr Albrecht Braniborsko-Ansbašský řádový stát ve světské Pruské vévodství a mincovními pány se stali pruští vévodové. Od roku 1701, kdy se v královecké zámecké kapli korunoval braniborský kurfiřt Fridrich III. jako Fridrich I. Pruský, razila mincovna pro pruské krále.
Mincovna stála nedaleko zámeckého rybníka, v místě, kde Mincovní ulice ústila na Mincovní náměstí. Mincmistři zprvu označovali ražby zkratkou svého jména, teprve Fridrich II. Veliký přidělil pruským mincovnám písmena a královecká dostala E. Postupně se tu razily feniky, šilinky, groše, dvou-, troj-, šesti- a osmnáctigroše, tolary a jejich díly, stříbrné i zlaté zlatníky a dukáty.
Mincovna pracovala i za ruské okupace města v letech 1759–1762 během sedmileté války a činnost ukončila roku 1803. Písmeno E od roku 1872 užívala pro říšské ražby mincovna v Drážďanech. Královec připadl po roce 1945 Sovětskému svazu a roku 1946 byl přejmenován na Kaliningrad.
