Mince z mincovny Konstantinopol
Mince z konstantinopolské mincovny představují tisíciletou tradici ražby v městě na pomezí Evropy a Asie. Od založení Konstantinopole roku 330 až do pádu Osmanské říše produkovala zdejší mincovna byzantské solidy, osmanské akče a sultány, které ovlivnily měnové systémy od Balkánu po Střední východ.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi oběžné ražby Německa z období Třetí říše. Emise z roku 1938 vznikla krátce po připojení...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi oběžné ražby Německa z období Třetí říše. Emise z roku 1938 vznikla krátce po připojení...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi typické oběžné ražby Německa v období Třetí říše. Emise z roku 1938 byla součástí...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi charakteristické oběžné ražby Německa v období Třetí říše. Emise z roku 1937 byla...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi typické oběžné ražby Německa v období Třetí říše. Emise z roku 1937 byla součástí...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem Paula von Hindenburga patří mezi typické oběžné ražby Německa v období Třetí říše. Emise z roku 1937 byla součástí...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 2 marky s portrétem prezidenta Paula von Hindenburga patří mezi charakteristické oběžné ražby období Třetí říše. Emise z roku 1937 byla...
Drobná oběžná mince o hodnotě 10 krejcarů z období vlády Františka Josefa I. představuje typickou součást každodenního platebního styku habsburské monarchie. Ražba z roku 1872...
Stříbrná mince o nominální hodnotě 20 krejcarů z období vlády Františka Josefa I. představuje typickou oběžnou ražbu Rakouského císařství druhé poloviny 19. století. Patří do...
Stříbrný 20krejcar Ferdinanda V. z revolučního roku 1842 – svědek dramatických událostí habsburské monarchie a symbol odcházejícího absolutismu.
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1878 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1879 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Mince z konstantinopolské mincovny byly raženy v nejdůležitějším městě východního Středomoří, které sloužilo jako hlavní město Byzantské a později Osmanské říše. Konstantinopolská mincovna, založená císařem Konstantinem Velikým, produkovala zlaté solidy, které se staly nejstabilnější měnou středověku a byly napodobovány od Skandinávie po arabský svět. Byzantské mince s obrazem Krista a císaře definovaly křesťanskou numismatickou ikonografii.
Na byzantských ražbách nacházíme stylizované portréty císařů v ceremoniálním ornátu s korunou a žezlem. Reversy zobrazují Krista Pantokratora, Pannu Marii nebo dvojhlavého orla, který se stal symbolem byzantské moci. Nápisy v řečtině postupně nahradily latinské legendy, což dokládá helénizaci východořímské říše.
Po dobytí Konstantinopole Osmany roku 1453 pokračovala mincovna v ražbě islámských mincí s arabskou kaligrafií a tugrou sultána. Osmanské zlaté sultány a stříbrné kuruše razené v Konstantinopoli byly považovány za nejkvalitnější v říši. Mincovna zavedla moderní technologie z Evropy a ve své době patřila k největším na světě.
Pro sběratele představují konstantinopolské mince jedinečné svědectví o městě, které po dva tisíce let spojovalo východ se západem. Ražby dokumentují přechod od antiky k středověku, od křesťanství k islámu a kontinuitu imperiální tradice navzdory změnám dynastií a náboženství. Konstantinopolské mince jsou klíčové pro pochopení ekonomických a kulturních dějin celého východního Středomoří.
