Mince z konstantinopolské mincovny
Mince z konstantinopolské mincovny představují tisíciletou tradici ražby v městě na pomezí Evropy a Asie. Od založení Konstantinopole roku 330 až do pádu Osmanské říše produkovala zdejší mincovna byzantské solidy, osmanské akče a sultány, které ovlivnily měnové systémy od Balkánu po Střední východ.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrná pamětní mince 100 Kčs 1983 Národní divadlo, Pamětní mince k 100. výročí otevření Národního divadla. K dispozici více ks scan orientační cena za 1 ks.
Stříbrná pamětní mince vydaná k 10. výročí Slovenského národního povstání připomíná jednu z klíčových událostí moderních československých dějin. Emise z roku 1954 propojuje...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1955 připomíná deset let od konce druhé světové války. Výrazný motiv vojáka vítaného ženou s dítětem doplňuje státní znak a dobový...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš z období vlády Ferdinanda I. (1526–1564) je stříbrná mince, která odráží přelomovou dobu habsburského nástupu na český trůn a proměnu středověkého mincovnictví.
Pražský groš Jiřího z Poděbrad představuje vzácný doklad domácí ražby druhé poloviny 15. století. Oceňovaný je zejména pro historický význam období husitského krále a konec...
Svatováclavský dukát z roku 1923 představuje významnou československou ražbu ze zlata vysoké ryzosti 986/1000. Patří mezi nejznámější československé pamětní mince s hlubokým...
Zlatá mince 5 rublů z roku 1900 s portrétem cara Mikuláše II. představuje významný historický artefakt pozdního carského Ruska. Atraktivní pro sběratele i investory díky vysoké...
Reprezentativní stříbrný tolar Ferdinanda II. Tyrolského spojuje detailní portrét renesančního panovníka s bohatě členěným habsburským znakem. Ražba z proslulé mincovny Hall...
Nedatovaný stříbrný tolar arcivévody Ferdinanda II. Tyrolského z mincovny Hall vyniká reprezentativním portrétem panovníka ve zdobené zbroji a bohatým zemským znakem. Působivá...
Mince z konstantinopolské mincovny byly raženy v nejdůležitějším městě východního Středomoří, které sloužilo jako hlavní město Byzantské a později Osmanské říše. Konstantinopolská mincovna, založená císařem Konstantinem Velikým, produkovala zlaté solidy, které se staly nejstabilnější měnou středověku a byly napodobovány od Skandinávie po arabský svět. Byzantské mince s obrazem Krista a císaře definovaly křesťanskou numismatickou ikonografii.
Na byzantských ražbách nacházíme stylizované portréty císařů v ceremoniálním ornátu s korunou a žezlem. Reversy zobrazují Krista Pantokratora, Pannu Marii nebo dvojhlavého orla, který se stal symbolem byzantské moci. Nápisy v řečtině postupně nahradily latinské legendy, což dokládá helénizaci východořímské říše.
Po dobytí Konstantinopole Osmany roku 1453 pokračovala mincovna v ražbě islámských mincí s arabskou kaligrafií a tugrou sultána. Osmanské zlaté sultány a stříbrné kuruše razené v Konstantinopoli byly považovány za nejkvalitnější v říši. Mincovna zavedla moderní technologie z Evropy a ve své době patřila k největším na světě.
Pro sběratele představují konstantinopolské mince jedinečné svědectví o městě, které po dva tisíce let spojovalo východ se západem. Ražby dokumentují přechod od antiky k středověku, od křesťanství k islámu a kontinuitu imperiální tradice navzdory změnám dynastií a náboženství. Konstantinopolské mince jsou klíčové pro pochopení ekonomických a kulturních dějin celého východního Středomoří.
