Mince z krakovské mincovny
Mince z krakovské mincovny pocházejí z královského a korunovačního města Polska. Za Kazimíra III. Velikého tu vznikl krakovský groš podle vzoru pražského, za Zikmunda III. Vasy zůstala krakovská mincovna od roku 1601 jedinou korunní mincovnou v provozu a v 60. letech 17. století ji měl v nájmu Andrzej Tymf.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Krakov, sídelní a korunovační město polských králů, hostil mincovnu, z níž vyšly významné ražby Polského království. Roku 1367 zde Kazimír III. Veliký zavedl krakovský groš, který hodnotou i vzhledem napodoboval pražský groš: na líci nesl korunu a královský titul, na rubu orlici a opis označující krakovský groš.
Ražba se kvůli nedostatku a vysoké ceně stříbra nevyplácela a byla krátká a malá; v oběhu dál převládaly groše pražské, opírající se o kutnohorské stříbro. Krakovský groš se přesto stal základní početní jednotkou nové soustavy, v níž groš platil dva kvartníky a dělil se dál na čtvrtgroše, denáry a oboly.
Za Zikmunda III. Vasy byla krakovská korunní mincovna otevřena roku 1598. Ústava sejmu z 13. března 1601 pak nařídila zavřít všechny mincovny v Koruně kromě krakovské nebo olkušské; volba padla na Krakov, což ukazovalo, že olkušská ložiska stříbra docházejí. Krakov pak jako jediná korunní mincovna razil hlavně trojgroše a vrátil se i k jagellonskému typu groše. Roku 1627 sejm ražbu drobné mince zakázal.
Za Jana II. Kazimíra Vasy patřil Krakov opět mezi korunní mincovny. V letech 1661–1668 ho měl v nájmu Andrzej Tymf, správce a později vrchní dozorce korunních mincoven, po němž dostaly jméno podhodnocené zlotovky zvané tymfy s písmeny AT.





