Mince z mincovny Kroměříž
Mince z mincovny Kroměříž pocházejí z mincovny olomouckých biskupů. Mincovní právo jim roku 1608 potvrdil Rudolf II. na žádost kardinála Františka z Ditrichštejna a ražba začala kolem roku 1613. Největší rozkvět zažila na přelomu 17. a 18. století; roku 1759 ji Marie Terezie definitivně zrušila.
Řazení produktů
Výpis produktů
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Kroměřížský tolar Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu z roku 1719 patří k mimořádně působivým ražbám olomouckého biskupství. Spojuje moravský církevní kontext, barokní...
Ovládací prvky výpisu
Kroměřížská mincovna vznikla na počátku 17. století, když olomoucký biskup kardinál František z Ditrichštejna dosáhl u císaře Rudolfa II. uznání mincovního práva olomouckých biskupů, navazujícího na starší privilegia spojená s Podivínem. Privilegium bylo potvrzeno 5. ledna 1608 a počátek ražby se klade do roku 1613. Za stavovského povstání roku 1619 se ražba zastavila a Ditrichštejn pak nechával razit v Brně a v Olomouci.
V Kroměříži se znovu razilo od roku 1650 za biskupa arcivévody Leopolda Viléma. V letech 1659–1664 pracovala mincovna ve Vyškově. Biskup Karel II. z Lichtenštejna-Kastelkornu ji po roce 1665 od základu přestavěl na Sladovnách v Kroměříži a od roku 1668 převzal její správu plně do svých rukou.
Největší rozkvět zažila mincovna za Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu a jeho nástupců Karla III. Josefa Lotrinského (1695–1710) a Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu (1711–1738). Od roku 1699 se tu razily běžné dukátové i tolarové nominály s díly a barokní medaile. Císařský dvůr nesl bohaté mincovnictví biskupů nelibě, protože zvláště ražba drobných mincí jim přinášela značný zisk.
Za Jakuba Arnošta z Lichtenštejna nastal útlum a Ferdinand Julius Troyer razil hlavně intronizační medaile; poslední kroměřížskou mincí je jeho tolar z roku 1756. Jeho nástupci Leopoldu z Egkhu už Marie Terezie ražbu nepovolila, roku 1759 byla mincovna zrušena a zařízení odvezeno do Vídně. Obnovená budova mincovny byla roku 1997 zpřístupněna veřejnosti.





