Mince z mincovny Kungsholmen
Mince z mincovny Kungsholmen vznikaly ve švédské královské mincovně, která v letech 1850–1974 sídlila ve stockholmské čtvrti Kungsholmen na ulici Hantverkargatan. Byla jedinou mincovnou v zemi s právem razit švédské mince, medaile a žetony. Roku 1974 se výroba přestěhovala do Eskilstuny.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Švédská královská mincovna, zvaná Kungliga Myntet, sídlila před přesunem na Kungsholmen u náměstí Mynttorget ve stockholmském Starém Městě. Druhá švédská mincovna v Avestě pracovala v letech 1644–1831; potom zůstala stockholmská dílna v zemi jediná.
Na Kungsholmenu stála od roku 1809 strojírna a slévárna Angličana Samuela Owena, kterého Švédové nazývají otcem svého strojírenského průmyslu. Roku 1847 areál koupil stát, podle návrhu architekta Johana Fredrika Åboma ho přestavěl a roku 1850 se do něj mincovna přestěhovala. Na pozemku se dodnes zachovaly dvě budovy z konce 18. století.
Roku 1910 vznikl sloučením mincovny a úřadu pro kontrolu výrobků z drahých kovů úřad Mynt- och justeringsverket, podřízený ministerstvu financí a vedený ředitelem mincovny. Kromě ražby mincí a medailí mu příslušelo kontrolovat a puncovat zlatnické zboží. Ražba na Kungsholmenu skončila roku 1974, kdy výrobu převzala nová mincovna v Eskilstuně. Budovu staré mincovny spravuje od roku 2008 státní správa nemovitostí Statens fastighetsverk.





