Mince z mincovny Kyzikos
Mince z mincovny Kyzikos pocházejí z řeckého přístavu v Mýsii na Marmarském moři. Od 6. století př. n. l. tu vznikaly elektronové statéry zvané kyzikény, jedno z hlavních obchodních platidel starověku. Římská císařská mincovna zde razila od konce 60. let 3. století až do vlády Herakleia.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Kyzikos ležel v Mýsii na pobřeží Marmarského moře, na pevninské straně dnešního poloostrova Kapıdağ v turecké provincii Balıkesir. Podle pověsti jej založili Pelasgové z Thesálie, později sem přišli osadníci z Mílétu, podle tradice roku 756 př. n. l. Poloha na námořní cestě do Černého moře z něj udělala bohaté obchodní město.
Mincovna v Kyziku patří k nejstarším v řeckém světě. Už v 6. století př. n. l. razila statéry a jejich šestiny z elektronu, přírodní slitiny zlata a stříbra. Kyzikénům, jak se jim podle města říkalo, odpovídala hodnota 28 drachem a jako obchodní platidlo vydržely, dokud je nevytlačily zlaté statéry Filipa II. Makedonského.
Roku 410 př. n. l. u města athénský vojevůdce Alkibiadés porazil spartské loďstvo a roku 74 př. n. l. Kyzikos odolal obléhání pontského krále Mithridata VI.; Řím mu věrnost odměnil výsadami. Za Tiberia byl začleněn do říše a zůstal hlavním městem Mýsie, později provincie Hellespontus. Stál tu obří Hadriánův chrám se sloupy vysokými přes 21 metrů.
Římská císařská mincovna razila v Kyziku nejpozději za Claudia II. Gothica v letech 268–270, z této doby jsou doloženy jeho zlaté aurey. Pracovala pro tetrarchy, Konstantina I. Velikého i jejich nástupce a pokračovala i v byzantské době; ještě v letech 612–613 tu vznikaly bronzové folly Herakleia. Ten roku 628/629 zrušil všechny zbývající provinční mincovny na východě kromě Alexandrie.





