Mince z mincovny Lille
Mince z mincovny Lille vznikaly v královské mincovně, kterou ve flanderském městě zřídil roku 1685 Ludvík XIV. s pravomocí pro Artois, Flandry a Henegavsko. Ražby označovala písmenem W, razila pro krále, republiku i Napoleona a činnost ukončila roku 1857. Středověká mincovna ve městě zanikla už ve 14. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatá pětidolarová mince Republiky Nauru z roku 2009 představuje korálový útes s rybami a dalšími mořskými živočichy. Motiv přirozeně odkazuje na tichomořský ostrov obklopený...
Zlatá neoběžná mince Vanuatu v nominální hodnotě 20 vatu z roku 2009 představuje římský Pantheon. Drobná ražba propojuje státní symboliku tichomořské republiky s jednou z...
Zlatá pětidolarová mince Šalamounových ostrovů z roku 2008 spojuje portrét královny Alžběty II. s motivem Daidala a Ikara. Drobná pamětní ražba připomíná antický příběh o útěku...
Zlatá samojská mince 1 dolar z roku 2010 připomíná astronoma Mikuláše Koperníka. Portrét doplňuje schéma heliocentrické soustavy, zatímco druhá strana nese státní znak Samoy....
Zlatá severokorejská mince 10 wonů z roku 2009 zachycuje barcelonskou baziliku Sagrada Família, jejíž podobu zásadně ovlivnil Antoni Gaudí. Spojuje moderní ražbu s motivem...
Zlatá mince Republiky Togo z roku 2007 připomíná egyptskou královnu Nefertiti, manželku faraona Achnatona. Drobná ražba spojuje její portrét s togským státním znakem a nominální...
Zlatá pamětní mince Barbadosu z roku 2020 připomíná 100. výročí narození papeže Jana Pavla II. Portrét duchovního doprovází heslo Totus Tuus, zatímco rub nese státní znak...
Stříbrné 3 krejcary Leopolda I. Habsburského, ražené roku 1696 pro Sedmihradské knížectví v mincovně Hermannstadt. Mince spojuje portrét panovníka s heraldickým rubem a...
Měděný 6 krejcar Františka II. z roku 1800 ražený ve Smolníku (značka „S“). Atraktivní mince s výrazným portrétem a orlem. Skvělý stav i historická hodnota.
Měděná mince o hodnotě 6 krejcarů z roku 1800 byla ražena v pražské mincovně za vlády císaře Františka II., posledního císaře Svaté říše římské. Tato ražba představuje jeden z...
Zlatý československý dukát připomíná milénium svatého Václava a tisícileté výročí vyjádřené letopočty 929–1929. Jde o ražbu z roku 1973 s postavou světce na jedné straně a...
Československý zlatý dukát z roku 1932 pochází z období první republiky. Spojuje postavu světce na líci se státním lvem na rubu a představuje výraznou součást meziválečného...
Lille mělo mincovnu už ve středověku. Zmiňuje ji listina z roku 1066; kde stála, nevíme. Pracovala zhruba do 14. století a za burgundské a španělské vlády, v letech 1384–1667, už ve městě žádná mincovna nebyla. Plán obnovit ji roku 1656 za španělského krále Filipa IV. se neuskutečnil.
Roku 1667 dobyl Lille Ludvík XIV. a roku 1685 zde zřídil královskou mincovnu s pravomocí pro Artois, Flandry a Henegavsko. Usídlila se v budově, která kdysi patřila lillskému kastelánovi, a vybavení k ražbě do ní převezli z mincovny v Tournai. Úřady obou soudců-strážců, protistrážce, ředitele i místa dělníků byly dědičné. Ulice Saint-Pierre, v níž mincovna stála, dostala jméno Rue de la Monnaie.
Francouzské mincovny značily své ražby písmeny a Lille dostalo písmeno W, se kterým razilo i po revoluci roku 1789. Roku 1781 si soudce-strážce Delpierre de Ligny postavil vedle mincovny dům podle návrhu architekta Françoise-Josepha Gomberta, od roku 1970 chráněný jako památka. Mincovna ukončila činnost roku 1857 a o rok později budovu koupila Marie-Caroline de La Grandville-Beauffort a dala ji zbořit.
