Mince z mincovny Lugdunum
Mince z mincovny Lugdunum pocházejí z římské mincovny v dnešním Lyonu. Od roku 15 př. n. l. byla císařskou mincovnou a v letech 12 př. n. l. až 64 n. l. jedinou, která razila zlato a stříbro pro celou říši. Po přestávkách ji natrvalo obnovil císař Aurelián a pracovala až do počátku 5. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císařovny Saloniny připomíná duchovní svět Římské říše 3. století. Reverz s bohyní Segetií stojící v chrámu odkazuje na ochranu úrody a zemědělství. Mince je...
Billonový antoninián Valeriana I. z mincovny v Lugdunu připomíná neklidné období krize třetího století. Motiv ORIENS AVGG se sluneční symbolikou a certifikace NGC XF z něj činí...
Ovládací prvky výpisu
Lugdunum, dnešní Lyon, založil roku 43 př. n. l. Lucius Munatius Plancus na soutoku Rhôny a Saôny, kde už stálo galské sídliště. Mincovna tu podle francouzských numismatiků vznikla hned v roce založení; v prosinci 43 a lednu 42 př. n. l. tu dal razit stříbrné quinary Marcus Antonius, tehdejší správce Galie.
Roku 15 př. n. l. z ní Augustus udělal císařskou mincovnu, která nahradila mincovny v Hispánii; ležela výhodně mezi hispánskými zdroji zlata a stříbra a legiemi na Rýně a Dunaji. Od roku 12 př. n. l. byla jedinou mincovnou, jež razila zlato a stříbro pro celou říši. Toto postavení ztratila roku 64, kdy Nero přenesl ražbu drahých kovů do Říma.
Roku 78 se mincovna za Vespasiána zavřela. Krátce ji obnovil Clodius Albinus, který se v Galii prohlásil císařem; razil tu mince oslavující svou mírnost i Genia Lugduna. Jeho porážkou v bitvě u Lugduna 19. února 197 tato epizoda skončila.
Natrvalo mincovnu obnovil Aurelián, nejspíš roku 274, když sem přenesl ražbu z Trevíru. Od roku 294 však vznikla císařská mincovna v Trevíru a Lugdunum se stalo doplňkovou mincovnou; razilo až do počátku 5. století, naposledy kolem roku 413. Budovu archeologové nenašli. Z náhrobního nápisu jednoho z vojáků víme jen, že ji střežila cohors XVII Lugdunensis ad monetam, sedmnáctá lugdunská kohorta při mincovně.
