Mince z mincovny Marcianopolis
Mince z mincovny Marcianopolis pocházejí z římského města v Dolní Moesii na místě dnešní Devnje v Bulharsku, které Traján pojmenoval po své sestře. Jeho mincovna razila v první polovině 3. století bronzové provinciální mince s řeckými opisy, na nichž je vedle císaře často jméno místodržitele provincie.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzová provinční ražba AE26 císaře Macrina z Marcianopole představuje zajímavý doklad krátké vlády panovníka, který se k moci dostal po pádu Caracally. Mince z Dolní Moesie...
Ovládací prvky výpisu
Marcianopolis leželo na místě dnešního města Devnja v severovýchodním Bulharsku, nedaleko Varny. Starší sídlo, zvané též Parthenopolis, přejmenoval císař Traján po skončení druhé dácké války roku 106 na počest své sestry Ulpie Marciany. Za Severovců město prosperovalo a patřilo k provincii Dolní Moesie.
Jako mnoho měst ve východní části říše razilo i Marcianopolis vlastní bronzové mince s řeckými opisy, takzvané provinciální ražby. Na mnoha z nich je kromě císaře uvedeno i jméno místodržitele provincie: za Macrina (217–218) například Pontia Furia Pontiana, za Filipa Araba (244–249) Prastiny Messalina. Rubní strany nesou božstva a personifikace, jako je Homonoia, Tyché nebo Hermés.
Rozkvět města ukončil gótský nájezd v letech 248–249. Za Diokleciána se Marcianopolis stalo středem provincie Moesia Secunda a za války císaře Valenta s Góty (366–369) dočasným sídlem císaře. Roku 447 je zničili Hunové vedení Attilou; Justinián I. město obnovil, ale avarské nájezdy je roku 587 vyplenily a v letech 614–615 definitivně zničily. Mozaiky z římských vil jsou dnes vystavené v místním muzeu mozaik.
