Mince z mincovny Marseille
Mince z mincovny Marseille pocházejí z města s mincovní tradicí od řecké antiky až do poloviny 19. století. Mince tu razila už řecká Massalia, v raném středověku zdejší patriciové a později francouzští králové; královská mincovna značila ražby písmeny MA a uzavřena byla roku 1857.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Mincovní tradice Marseille sahá do antiky. Řečtí osadníci z Fókaie, kteří založili Massalii, začali razit mince kolem roku 545 př. n. l. Drobné stříbrné massaliotské oboly napodobovala okolní sídla a ražba skončila s římským dobytím kolem roku 52 př. n. l. V raném středověku razili v Marseille patriciové Provence a stříbrné denáry tu vznikaly zhruba od roku 675 do roku 840, kdy mincovna po vládě Ludvíka Pobožného zanikla.
Později se Marseille zařadila mezi královské mincovny, které francouzští panovníci provozovali v Provenci. Za Karla VIII. tu vznikaly douzainy, liardy a denáry s provensálskými znaky, za Františka I. testony. Před revolucí roku 1789 patřila k sedmnácti dosud činným francouzským mincovnám a ražby označovala spojenými písmeny MA, která si ponechala i po revoluci. Ještě za Napoleona III. tu vznikaly bronzové drobné mince; roku 1857 byla mincovna uzavřena a s ní skončila i ražba v Provenci.
