Mince z nagybányské mincovny
Mince z nagybányské mincovny pocházejí z historického horního města Nagybánya, dnešní Baia Mare, které patřilo k významným střediskům těžby drahých kovů v Uhersku. Jejich ražba je spojena s hospodářským významem regionu i s širším vývojem uherského mincovnictví.
Řazení produktů
Výpis produktů
Barokní 15krejcar z roku 169? s portrétem císaře Leopolda I. a mariánským motivem na rubu je působivým dokladem zbožnosti i mocenské symboliky habsburské říše. Vylomený okraj
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1782 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Stříbrný dvacetikrejcar císaře Josefa II. z roku 1778 pochází z období osvícenských reforem habsburské monarchie. Mince reprezentuje standardní oběhovou ražbu Uherského...
Barokní 15krejcar z roku 1689 s portrétem císaře Leopolda I. a mariánským motivem na rubu je působivým dokladem zbožnosti i mocenské symboliky habsburské říše. Vylomený okraj...
Ovládací prvky výpisu
Nagybánya, německy Frauenbach, byla od středověku známá těžbou zlata a stříbra a díky tomu také místem mincovní činnosti. Ležela v rámci historického Uherska mimo vlastní Sedmihradsko, v oblasti úzce propojené s hornictvím a dálkovým obchodem.
Ražby připisované této mincovně se objevují v různých obdobích uherských dějin a odrážejí proměny panovnické správy i měnového systému. Na mincích se zpravidla uplatňovala běžná dobová ikonografie, zejména panovnické a heraldické motivy, podle zvyklostí své doby.
Pro určení původu bývá důležitá mincovní značka nebo jiný znak spojovaný s místem ražby, i když konkrétní podoba se může podle období měnit. Při popisu těchto mincí je proto vhodné vycházet z odborné literatury nebo katalogů, protože starší určení bývají někdy nepřesná.
Mince z Nagybánye jsou zajímavé především jako doklad významu severovýchodních oblastí historického Uherska pro zásobování drahým kovem a pro fungování státního mincovnictví. Zároveň připomínají, jak úzce byly středověké a raně novověké hornické regiony spojeny s finanční správou i s každodenním peněžním oběhem.
