Mince z mincovny New Orleans
Mince z mincovny New Orleans pocházejí z pobočky Mincovny Spojených států, která pracovala v letech 1838–1861 a 1879–1909. Razila zlaté i stříbrné mince téměř všech amerických nominálů se značkou O. Roku 1861 ji převzala Konfederace, ve druhém období razila hlavně Morganovy dolary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
New Orleans dostal pobočku Mincovny Spojených států roku 1835 spolu s Charlotte a Dahlonegou. Vláda tím řešila nedostatek domácích mincí a New Orleans vybrala kvůli poloze na Mississippi, vývozu bavlny a mexickému zlatu, které procházelo přístavem. Cihlovou budovu v řeckém obrozeneckém slohu navrhl William Strickland, autor i filadelfské mincovny.
Provoz začal 8. března 1838 uložením mexického zlata a první mince, třicet desetníků, vznikly 7. května. Zatímco Charlotte a Dahlonega razily jen zlato, New Orleans razil zlato i stříbro, a to ve větším množství; až do rozjezdu San Franciska v polovině 50. let byl nejvýznamnější pobočkou v zemi. Jeho mince nesou na rubu značku O.
V lednu 1861 vystoupila Louisiana z Unie a v březnu se připojila ke Konfederaci, která mincovnu krátce využívala. Z 2 532 633 půldolarů s letopočtem 1861 vyrazila 962 633, než koncem dubna došel kov. Roku 1862 dobylo město unijní loďstvo a ražba na dlouho ustala; od roku 1876 tu fungoval zkušební úřad pro drahé kovy.
Znovu se začalo razit roku 1879, když Blandův–Allisonův zákon uložil vládě nakupovat a razit velké množství stříbra. Vznikaly hlavně Morganovy dolary, ale i drobné stříbro a zlaté pěti- a desetidolary, roku 1907 také přes pět a půl milionu stříbrných dvaceticentavos pro Mexiko. Roku 1909 přestala vláda provoz platit a roku 1911 byla mincovna zrušena. Celkem vyrazila přes 427 milionů mincí; budova je od roku 1981 pobočkou Louisianského státního muzea.





