Mince z mincovny Nicopolis ad Istrum
Mince z mincovny Nicopolis ad Istrum pocházejí z římského města v dnešním severním Bulharsku, které po vítězství nad Dáky založil kolem roku 102 císař Traján. Ve 2. a 3. století n. l. tu vznikaly bronzové městské mince s řeckými nápisy, s obrazy bohů, hradeb, chrámů a dalších veřejných staveb.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Město Nicopolis ad Istrum založil císař Traján kolem let 102–106 na památku vítězství v dáckých válkách a podle svého rodového jména ho nazval Ulpia Nicopolis. Jeho zříceniny leží u vesnice Nikjup asi 20 km severně od Velikého Tarnova. Zprvu patřilo k provincii Thrákie, od konce 2. století k Dolní Moesii, a rozkvět zažilo za Hadriána, Antoninů a Severovců.
Nicopolis patřila k největším obchodním střediskům Dolní Moesie. Úředním jazykem města byla řečtina, a proto nesou zdejší bronzové mince řecké nápisy; zobrazují bohy, městské hradby a veřejné i chrámové stavby. Roku 198 poslali Septimius Severus a Caracalla městu děkovný dopis za oslavy vítězství nad Parthy. Po Caracallově návštěvě v letech 211–212 však město upadlo v nemilost: přišlo o čestný přídomek Ulpia i o mincovnu. Po císařově smrti ji znovu otevřelo a razilo mince s vyobrazením svých veřejných budov.
Ve 4. století se v okolí města usadil gótský biskup Wulfila, který tu vytvořil gótské písmo a vedl překlad Bible. Město zaniklo na konci 7. století při nájezdech Avarů a Slovanů.





