Mince z olkuszské mincovny
Mince z olkuszské mincovny pocházejí z polské královské mincovny, kterou roku 1579 založil Štěpán Báthory v malopolském hornickém městě se stříbronosnými rudami. Pracovala do roku 1601 a za Báthoryho i Zikmunda III. Vasy razila hlavně trojáky a šilinky, v prvních letech i tolary.
Řazení produktů
Výpis produktů
Historický trojak z roku 1597 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.
Historický trojak z roku 1595 ražený v Olkuszi za vlády Zikmunda III. Vasy, odráží mocenský rozmach polsko-litevské unie i mistrovství renesanční mincovní tvorby.
Ovládací prvky výpisu
Olkusz v Malopolsku byl královským městem, které zbohatlo na těžbě olověných rud; nacházelo se tu i stříbro. Písemně je doložen roku 1299 a roku 1551 vydal Zikmund II. August nový řád pro zdejší doly. Roku 1579 založil král Štěpán Báthory v Olkuszi královskou mincovnu, umístěnou v měšťanském domě na náměstí a zásobovanou kovem z místních ložisek.
Mezi správci mincovny byli Piotr Zaborowski (1580) a v letech 1592–1594 Mikołaj Hewel de Colpino a Kasper Rytkier. Razilo se podle polského mincovního řádu: trojáky po celou dobu činnosti v letech 1579–1601, šilinky v letech 1579–1594, dále groše a půlgroše. Z let 1580–1583 pocházejí olkuszské tolary, z roku 1583 půltolary, z let 1587–1588 medailové tolary a z roku 1580 půldukát.
Poslední trojáky nesou letopočet 1601. V 17. století se ložiska vyčerpala, horníci začali podkopávat městskou zástavbu a zanedbané štoly zatopila voda. Za švédské potopy odvedli Švédové olkuszské horníky k podkopávání kláštera na Jasné Hoře, kde všichni zahynuli, a město zpustošily požáry.
