Mince z mincovny Pergamon
Mince z mincovny Pergamon pocházejí z helénistického města v Mýsii, sídla dynastie Attalovců v letech 281–133 př. n. l. Mincovna razila tetradrachmy s portrétem zakladatele rodu Filetaira a krátce před rokem 190 př. n. l. zavedla kistofor, který pak Římané razili až do doby Septimia Severa.
Řazení produktů
Výpis produktů
Rakouská mince v hodnotě 2 krejcarů z revolučního roku 1848. Na jedné straně nese korunovaný císařský znak, na druhé výrazné označení nominálu, letopočet a věnec; značka A je...
Zlatník Františka Josefa I. byl vyražen roku 1862 v benátské mincovně. Averz nese portrét panovníka s vavřínovým věncem, reverz císařského dvouhlavého orla, nominál 1 FL a...
Zlatý uherský dukát Karla VI. Habsburského byl vyražen roku 1721 v Kremnici pod značkou KB. Panovníka na averzu doplňuje reverz s korunovanou Madonou a dítětem, tradičním...
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný groš svobodného města Göttingen byl ražen v letech 1610–1620 ve jménu císaře Matyáše Habsburského. Korunované gotické písmeno G zastupuje město, zatímco říšské jablko...
Stříbrný groš hrabství Ravensberg vznikl za vlády Jana Viléma v letech 1592–1609. Jednu stranu vyplňuje zemský znak s přilbami, druhou říšské jablko s označením Z4. Nedoražený...
Stříbrný půlbatzen salcburského knížete-arcibiskupa Matyáše Langa z Wellenburgu z roku 1526. Mince spojuje čtvrcený erb Salcburska a arcibiskupa s portrétem svatého Ruperta,...
Stříbrné 2 groše Fridricha Augusta III. Saského byly vyraženy v Drážďanech roku 1790 v období jeho vlády jako saského kurfiřta. Portrét panovníka doplňuje znak Saska na prsou...
Dva krejcary z roku 1743 pocházejí z landkrabství Hesensko-Darmstadt a vlády Ludvíka VIII. Averz nese hesenského lva ve štítu, zatímco reverz uvádí nominál, letopočet a iniciály...
Stříbrný saský groš společně vydávaný kurfiřtem Janem Fridrichem I. a vévodou Jiřím Bradatým v letech 1534–1538. Portréty a tituly obou wettinských vládců připomínají obnovenou...
Měděných 8 hellerů Fridricha II. z Hesenska-Kasselska bylo vyraženo roku 1772 v Kasselu. Mince spojuje korunovaný panovnický monogram s výrazným označením nominálu a představuje...
Stříbrná mince 2 pengő z roku 1936 patří mezi klasické oběhové ražby období regentství Miklóse Horthyho. Tento elegantní maďarský typ s vyobrazením Panny Marie a Ježíška patří k...
Pergamon ležel na skalnatém ostrohu nad řekou Kaikos, 26 kilometrů od pobřeží Egejského moře, u dnešní turecké Bergamy. Nejstarší písemnou zmínku zanechal Xenofón: tažení jeho Deseti tisíc tu skončilo v letech 400–399 př. n. l. Město tehdy patřilo rodině Gongyla z Eretrie, který území dostal od perského krále Xerxa I.
Roku 301 př. n. l. Pergamon ovládl thrácký král Lýsimachos a uložil tu poklad devíti tisíc talentů stříbra, jehož správu svěřil Filetairovi. Ten roku 282 př. n. l. přešel i s pevností a pokladem k Seleukovi I. Níkátorovi a po Lýsimachově pádu vládl prakticky samostatně. Stal se zakladatelem dynastie Attalovců; všichni její další vládci kromě Eumena II. dávali na mince Filetairův portrét. Attalos I. po vítězství nad Galaty přijal královský titul.
Krátce před rokem 190 př. n. l. zavedla pergamská mincovna kistofor, stříbrnou minci pojmenovanou podle posvátné schránky boha Dionýsa na líci; na rubu bylo pouzdro na luk, odkaz na Hérakla, otce mýtického zakladatele města Télefa. Kistofor platil za čtyři drachmy, vážil však jen asi 12,5 gramu jako tři attické drachmy a podle nálezů obíhal jen na území Attalovců. Razila ho i další jim podřízená města.
Poslední král Attalos III. odkázal roku 133 př. n. l. své království Římu a z jeho většiny vznikla provincie Asie. Římané razili kistofory s novými obrazy a opisy až do doby Septimia Severa. Hadrián povýšil Pergamon roku 123 na metropoli, zemětřesení roku 262 a následné vyplenění Góty však město těžce zasáhly.
