Mince z poznaňské mincovny
Mince z poznaňské mincovny pocházejí z města, kde se zřejmě razilo už za Boleslava Chrabrého. Poznaňská městská mincovna razila denáry od Kazimíra III. Velikého, korunní mincovna trojgroše, tolary i dukáty Štěpána Báthoryho a Zikmunda III. Vasy a naposledy v letech 1650–1662 mince Jana II. Kazimíra Vasy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Poznaň patřila k hlavním střediskům raného polského státu a z knížecí mincovny tu zřejmě pochází většina typů denárů Boleslava Chrabrého. Ve 14. a na počátku 15. století razila denáry městská mincovna – za Kazimíra III. Velikého s opisem MONETA POSNANIE, dále za Ludvíka I. Velikého, Hedviky z Anjou a Vladislava II. Jagella.
Korunní mincovna, která razila jménem panovníka, začala v Poznani pracovat za Štěpána Báthoryho: v letech 1583–1586 vydávala šelagy, v letech 1584–1587 trojgroše a roku 1586 dukáty. Za Zikmunda III. Vasy tu vznikaly hlavně trojgroše (1588–1601), dále groše, šelagy, dukáty a medailové tolary. Ústava sejmu z 13. března 1601 nařídila zavřít všechny korunní mincovny kromě jediné a volba padla na Krakov.
Poznaňští měšťané však 5. září 1602 dosáhli u krále obnovení mincovního privilegia Vladislava II. Jagella a jeho rozšíření z denárů na kvartníky. Městská mincovna pak do roku 1616 razila velké množství nejdrobnější mince s jen symbolickým obsahem stříbra a kvartníky znovu v letech 1622–1624. Za Zikmunda III. sídlila v zděné budově v ulici Psí.
Korunní ražba se do Poznaně vrátila roku 1650 za Jana II. Kazimíra Vasy. Mincovnu nejprve spravoval Andrzej Tymf z Rostocku, pozdější vrchní dozorce všech korunních mincoven, po němž dostaly jméno podhodnocené zlotovky zvané tymfy. Poznaňská mincovna razila denáry, šestigroše, orty, tolary, dukáty i dvoudukáty; poslední ražby nesou letopočet 1662.





