Mince z pražské mincovny
Praha (10. stol. – 1857) razila mince už za Boleslava I. Po reformě Václava II. roku 1300 se stříbro razilo v Kutné Hoře a pražská mincovna od roku 1325 vyráběla hlavně zlato. Od 16. století razila i tolary, po zániku Kutné Hory převzala hlavní roli v zemi a úředně zanikla roku 1857.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Impozantní stříbrný 1/2 tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami. Tolar má odstraněné očko!
Stříbrně působící 15krejcar Leopolda I. z roku 1694, určený aukčním záznamem jako ražba pražského provizoria. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného dvouhlavého orla se...
Stříbrný denár Přemysla Otakara I., významného českého krále, ražený v Praze na přelomu 12. a 13. století. Historicky zásadní mince z období, kdy byl českému státu potvrzen...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 představuje typickou drobnější ražbu habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Zaujme vazbou na české země,...
Tříkrejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1697 je drobnou, ale historicky výmluvnou ražbou českých zemí v raném novověku. Připomíná každodenní peněžní oběh habsburské...
Pražský čtvrt tolar Ferdinanda II. Habsburského z roku 1624 představuje působivou ukázku českého mincovnictví raného baroka. Spojuje panovnickou postavu s habsburskou orlicí a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1825 ražený v Praze. Působivý kus z pozdní fáze jeho vlády, reprezentující klasickou císařskou symboliku a kvalitní pražskou ražbu.
Šestikrejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 je drobnou, ale historicky výmluvnou ražbou českých zemí v raném novověku. Připomíná každodenní peněžní oběh habsburské...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 představuje typickou drobnější ražbu habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Zaujme vazbou na české země,...
Silná ukázka habsburské moci v období Třicetileté války. Tento půltolar s portrétem císaře Ferdinanda II. představuje nejen mincovní umění raného 17. století, ale i symbol...
Vzácný stříbrný 20krejcar z roku 1768 z pražské mincovny zachycuje císaře Josefa II. ještě jako spoluvladaře Marie Terezie a odráží přechodné období reformního absolutismu v...
Praha (10. stol. – 1857) patří k nejstarším mincovním místům v Čechách. Nejstarší pražské denáry z doby Boleslava I. nesou opis PRAGA CIVITAS. Mincovna během staletí několikrát změnila sídlo i zřizovatele a období čilé ražby se střídala s útlumem či úplným uzavřením, často kvůli válkám nebo nedostatku drahého kovu.
Reforma Václava II. roku 1300 soustředila ražbu do Kutné Hory a Praha razit přestala. Mincovnu obnovil roku 1325 Jan Lucemburský, když tu podle italského vzoru začaly vznikat zlaté florény z českého zlata; jejich výrobu zavedli odborníci z Florencie. Za Karla IV. se jim začalo říkat dukáty. Za Václava IV. jejich produkce slábla a ražbu zlatých dukátů v Praze obnovil až Vladislav II. Jagellonský. Za Lucemburků i Jagellonců razila pražská mincovna jen zlaté mince.
Stříbro se do Prahy vrátilo za Ferdinanda I. Mincmistr Konrád Sauermann tu roku 1539 razil pražské groše a mincovna začala vyrábět i tolary. V jejím čele stál mincmistr jmenovaný panovníkem, na jakost kovu dohlížel vardajn. K nejznámějším pražským mincmistrům patřil Lazar Ercker ze Schreckenfelsu (1583–1594), po jehož smrti vedla mincovnu do roku 1600 jeho vdova Zuzana.
Po zrušení kutnohorské mincovny v 18. století převzala Praha hlavní roli v české ražbě a razila mince v objemu kolem 100 000 zlatých ročně; za Marie Terezie tu od roku 1754 vznikaly hlavně dvacetikrejcary. Josef II. ji roku 1784 zrušil, za napoleonských válek však byla roku 1795 obnovena a razila mimo jiné křížové tolary pro platby armádě. Ražba skončila 3. ledna 1856 a 19. března 1857 byla mincovna úředně zrušena. Dnešní soukromá společnost Pražská mincovna a. s. není jejím nástupcem.
