Mince z mincovny Riga
Mince z mincovny Riga pocházejí z městské mincovny, která v letech 1581–1621 sloužila jako zemská mincovna Livonska v polsko-litevském soustátí. Za Štěpána Báthoryho a Zikmunda III. Vasy razila trojáky, šilinky, groše i zlaté dukáty, po dobytí Rigy Švédy roku 1621 hlavně drobné šilinky.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1595 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Stříbrný trojak ražený v Rize v roce 1594 za vlády Zikmunda III. Vasy – krále Polska a Švédska. Klasický renesanční typ s portrétem panovníka a městským znakem.
Ovládací prvky výpisu
Riga zůstala po rozpadu Livonska v letech 1561–1581 svobodným městem a razila vlastní mince s městským znakem a opisem CIVITATIS RIGENSIS. Počítalo se v rižských markách: tolar měl 4,5 marky neboli 18 ferdingů. Teprve 15. ledna 1581 se město podřídilo polskému králi Štěpánu Báthorymu.
Královským privilegiem ze 14. ledna 1581 se městská mincovna stala zemskou mincovnou Livonska a začala razit podle polského mincovního řádu. Prvními ražbami byly groše z roku 1581, následovaly trojáky, denáry a šilinky a v letech 1584–1586 i vzácné dukáty a portugaly. Za Zikmunda III. Vasy přibyly půltoráky a šilinky se razily téměř nepřetržitě od roku 1588; trojáky vznikaly v letech 1588–1600 a naposledy 1619.
Mincmistry byli členové rodiny Wulffů – Martin Wulff od roku 1571, Heinrich Wulff od roku 1588 a Martin Wulff mladší od roku 1615. Do roku 1607 značili mince lilií, od roku 1609 nesly mince lišku, znak purkmistra Otty von Meppena. Rižské trojáky mají na rubu městskou bránu, letopočet a nominál III.
Polsko-litevské období skončilo kapitulací Rigy před švédským vojskem 16. září 1621. Mincovna pak pracovala jako městská a později jako druhá livonská mincovna. Razila hlavně nekvalitní šilinky, které se ve velkém vyvážely do polsko-litevského soustátí; jejich příliv ustal až za Jana II. Kazimíra Vasy po zavedení boratinek.
