Mince z mincovny Rouen
Mince z mincovny Rouen pocházejí z hlavního města Normandie, kde krátce razil už římský uzurpátor Carausius. Středověká mincovna podle tradice vznikla za Karla II. Holého roku 853, razila pro normandské vévody i francouzské krále, ražby značila písmenem B a definitivně byla zavřena roku 1858.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný půl écu Ludvíka XIV. z roku 1702, ražený v Rouenu. Zajímavý exemplář přeražený na starší minci (flan réformé), na němž jsou patrné zbytky původního opisu. Typ „aux...
Ovládací prvky výpisu
Mince se v Rouenu, římském Rotomagu, razily už koncem 3. století: vedle Londinia tu měl mincovnu Carausius, velitel flotily, který se v Británii prohlásil císařem. Počátky středověké mincovny klade tradice do doby Karla II. Holého a do roku 853. Za normandských vévodů zde vznikaly denáry zvané roumois a listina z 12. století zmiňuje mincovní dům u ulice Ganterie.
Roku 1419 dobyla Rouen po půlročním obléhání vojska anglického krále Jindřicha V. V soupisech francouzských královských mincoven před revolucí roku 1789 i po ní nese Rouen písmeno B, zatímco Paříž měla A; písmeno B je i na rouenských ražbách Ludvíka XIV.
Budovu mincovny v ulici Saint-Éloi postavili zřejmě koncem třetí čtvrtiny 16. století a za Ludvíka XIII. ji rozšířili o křídlo do ulice Herbière. Rouenský kronikář François Farin ji pro budovy i slévárnu označil za nejkrásnější mincovnu ve Francii. Po revolučních letech byla mincovna roku 1803 obnovena, roku 1848 zrušena, ale používala se do roku 1852; definitivně ji zavřeli roku 1858 a budova se stala kasárnami celní správy. Poslední zbytky stavby zmizely při bombardování Rouenu roku 1944.
