Mince ze saalfeldské mincovny
Mince ze saalfeldské mincovny pocházejí z durynského Saalfeldu na Sále. Roku 1551 tu mincovnu obnovili synové sesazeného saského kurfiřta Jana Fridricha I. a od roku 1571 byla krajskou mincovnou. Razila tolary pro ernestinské Wettiny, k nejznámějším patří osmibratrské tolary z let 1607–1619.
Řazení produktů
Výpis produktů
Vzácná stříbrná mince o nominální hodnotě 20 krejcarů, ražená roku 1765 v mincovně Saalfeld za vlády Ernsta Fridricha Sasko-Kobursko-Saalfeldského (1764–1800). Tento exemplář...
Unikátní půltolar z roku 1608 z mincovny Saalfeld zachycuje portréty vévody Johanna Ernsta a jeho sedmi bratrů, vzácný doklad rodové soudržnosti rodu Wettinů.
Ovládací prvky výpisu
Saalfeld na řece Sále získal roku 1208 městská práva. Pro dějiny mincovny je rozhodující rok 1547: po bitvě u Mühlberka přišel saský kurfiřt Jan Fridrich I. o kurfiřtskou hodnost a skončil v císařském zajetí. Jeho synové Jan Fridrich II., Jan Vilém a Jan Fridrich III. proto roku 1551 obnovili mincovnu v Saalfeldu a ve městě tehdy vznikla i nová budova mincovny.
Mincmistrem se stal Gregor Einkorn. Nové tolary nesly poprsí císaře Karla V., nejspíš aby panovníka usmířily – otci tehdy hrozil trest smrti. Po jeho smrti roku 1554 razili synové v Saalfeldu společné mince. Když byl Jan Fridrich II. roku 1566 dán do klatby, převzal vládu Jan Vilém a Einkorna nahradil mincmistr Anton Coburger.
Roku 1571 se Saalfeld stal krajskou mincovnou Hornosaského kraje. Razil pro ernestinské vévody, jejichž země se opakovaně dělily, a tolary proto nesou jména a podobizny bratrských dvojic i celých skupin bratrů. Nejznámější jsou osmibratrské tolary z let 1607–1619 s osmi syny výmarského vévody Jana, všechny se značkou mincmistra Wolfa Albrechta WA.
Roku 1680 přenesl Fridrich I. Sasko-Gothajsko-Altenburský krajskou mincovnu do Gothy. Saalfeld se však téhož roku stal sídlem vévodství Sasko-Saalfeld a mincovna ve městě zůstala. Roku 1826 ji vévoda Arnošt I. spolu se Saalfeldskem postoupil vévodství Sasko-Meiningen.





