Mince z mincovny Samosata
Mince z mincovny Samosata pocházejí z antického města na horním Eufratu, někdejšího hlavního města Kommagény. Římská mincovna tu pracovala ve 3. století a v letech 260–261, po perském zajetí císaře Valeriána, razila zlaté aurey a stříbrné antoniniány východních vzdorocísařů Macriana a Quieta.
Řazení produktů
Výpis produktů
Antoninián císaře Galliena připomíná ideu věčného Říma v neklidném období krize 3. století. Reverz zachycuje personifikaci Říma předávající Vítězství panovníkovi. Mince je...
Ovládací prvky výpisu
Samosata stála na horním toku Eufratu v dnešním jihovýchodním Turecku. Založil ji před rokem 245 př. n. l. král Sófény Sames I. a později byla hlavním městem Kommagény. Roku 73 n. l. připadla s celým královstvím Římu a císař Hadrián jí udělil titul metropole. Staré město zaplavila roku 1989 Atatürkova přehrada a obyvatelé se přestěhovali do nového Samsatu.
Ve 3. století chránila Samosata římskou hranici proti Sásánovcům. Roku 260, po zajetí císaře Valeriána, ji jako první město vyplenil perský král Šápúr I.; jeho mince podle vzoru římských antoniniánů mohly vzniknout z materiálu samosatské mincovny. U části východních antoniniánů Valeriána a Galliena se v katalozích uvádí mincovna Samosata nebo Antiochie, přiřazení není jednoznačné.
Po Valeriánově zajetí se na východě prohlásili císaři Macrianus a Quietus, synové důstojníka Fulvia Macriana. Mincovna v Samosatě pro ně v letech 260–261 razila zlaté aurey i stříbrné antoniniány. Macrianus padl s otcem roku 261 v Thrákii a Quietus byl téhož roku zabit v obležené Emese; jejich ražby jsou posledními, které se Samosatě připisují.





