Mince z mincovny Sibiu

Mince z mincovny Sibiu pocházejí z hlavního města sedmihradských Sasů, které Němci nazývali Hermannstadt. Zdejší mincovna během staletí pracovala pro uherské krále, sedmihradská knížata i pro samotné město a po roce 1690 také pro Habsburky, kteří Sedmihradsko připojili ke své monarchii.

Řazení produktů

1 položek celkem

Výpis produktů

Leopold I.  – 3 krejcary, Hermannstadt 1696, VF+ – obrázek 1
4 499 Kč

Stříbrné 3 krejcary Leopolda I. Habsburského, ražené roku 1696 pro Sedmihradské knížectví v mincovně Hermannstadt. Mince spojuje portrét panovníka s heraldickým rubem a...

00263

Ovládací prvky výpisu

1 položek celkem

Pohled na střechy historického centra SibiuSibiu založili ve 12. století němečtí osadníci, které do Sedmihradska povolal uherský král Gejza II. Uherský, a město se stalo hlavním střediskem sedmihradských Sasů. Vlastní sibiňskou hřivnu, váhovou jednotku pro drahé kovy, zmiňuje už privilegium Ondřeje II. Uherského pro Sasy. V 15. století zde sídlila královská komora, která spravovala mincovnu spolu s doly.

Na uherských mincích Matyáše Korvína označuje sibiňskou mincovnu písmeno H. Jan Zápolský tu roku 1540 razil zlaté mince se znakem města – dvěma zkříženými meči pod korunou. Když Sedmihradsko v letech 1551–1556 ovládal Ferdinand I. Habsburský, držel mincovní komoru v nájmu zemský pokladník Petr Haller. Roku 1605 vydalo město jako stoupenec císaře Rudolfa II. vlastní zlaté a stříbrné ražby s nápisem CIVIT CIBIN.

Ražby pro sedmihradská knížata nesly značky C, C–I nebo C–M, odvozené z latinského jména Cibinium; najdeme je u Kryštofa Báthoryho, Gabriela Báthoryho i Gabriela Bethlena. Kolem roku 1660 vznikly mince s latinským nápisem připomínajícím obléhání města. Po smrti knížete Michala Apafiho roku 1690 připadlo Sedmihradsko Habsburkům, jejichž úředníci v sibiňské mincovně působili ještě v letech 1709–1711.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet