Mince z mincovny Sibiu
Mince z mincovny Sibiu pocházejí z hlavního města sedmihradských Sasů, které Němci nazývali Hermannstadt. Zdejší mincovna během staletí pracovala pro uherské krále, sedmihradská knížata i pro samotné město a po roce 1690 také pro Habsburky, kteří Sedmihradsko připojili ke své monarchii.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Sibiu založili ve 12. století němečtí osadníci, které do Sedmihradska povolal uherský král Gejza II. Uherský, a město se stalo hlavním střediskem sedmihradských Sasů. Vlastní sibiňskou hřivnu, váhovou jednotku pro drahé kovy, zmiňuje už privilegium Ondřeje II. Uherského pro Sasy. V 15. století zde sídlila královská komora, která spravovala mincovnu spolu s doly.
Na uherských mincích Matyáše Korvína označuje sibiňskou mincovnu písmeno H. Jan Zápolský tu roku 1540 razil zlaté mince se znakem města – dvěma zkříženými meči pod korunou. Když Sedmihradsko v letech 1551–1556 ovládal Ferdinand I. Habsburský, držel mincovní komoru v nájmu zemský pokladník Petr Haller. Roku 1605 vydalo město jako stoupenec císaře Rudolfa II. vlastní zlaté a stříbrné ražby s nápisem CIVIT CIBIN.
Ražby pro sedmihradská knížata nesly značky C, C–I nebo C–M, odvozené z latinského jména Cibinium; najdeme je u Kryštofa Báthoryho, Gabriela Báthoryho i Gabriela Bethlena. Kolem roku 1660 vznikly mince s latinským nápisem připomínajícím obléhání města. Po smrti knížete Michala Apafiho roku 1690 připadlo Sedmihradsko Habsburkům, jejichž úředníci v sibiňské mincovně působili ještě v letech 1709–1711.





