Mince z mincovny Siscia
Mince z mincovny Siscia pocházejí z římské císařské mincovny v dnešním chorvatském Sisaku na soutoku Sávy a Kupy. Zřídil ji roku 262 císař Gallienus a za Proba patřila k nejvýkonnějším v říši. Razila pro řadu císařů od Gallienovy doby až po Konstantina I. Velikého a jeho nástupce.
Řazení produktů
Výpis produktů
Ovládací prvky výpisu
Siscia, dnešní Sisak ve středním Chorvatsku, ležela na soutoku Sávy, Kupy a Odry a na hlavní silnici z Emony do Sirmia. Po dobytí Tiberiem za Augustovy vlády patřila k nejvýznamnějším místům Panonie a za Septimia Severa dostala nové kolonisty a jméno Colonia Septimia Siscia. Když Dioklecián rozdělil Panonii na čtyři provincie, stala se hlavním městem Pannonie Savie a sídlem její pokladny.
Mincovnu zřídil roku 262 císař Gallienus, aby zajistil peníze na žold vojsk chránících podunajskou hranici. Zprvu pracovaly dvě dílny (officiny), Claudius II. přidal další dvě a Aurelián ještě tři. Vrcholu dosáhla mincovna za Proba, kdy patřila k nejvýkonnějším v říši. Od roku 271 nesou její ražby značku SMS (Sacra Moneta Sisciensis), později SIS. V čele stál prokurátor mincovny (procurator monetae Siscianae).
Po Diokleciánově reformě razila hlavně stříbrné argentey a postříbřené folly, později drobnou bronzovou minci pro Konstantina I. Velikého a jeho syny; na sisciánských ražbách z roku 319 nese Konstantinova přilba kristogram. Mince odtud obíhaly po celé říši. S tím, jak rostl význam nedalekého Sirmia, Siscia upadala a ražba skončila na přelomu 4. a 5. století. Zbytky mincovny archeologové nejspíš našli v korytě Kupy.





