Mince z mincovny St. Veit
Mince z mincovny St. Veit pocházejí z mincovny v korutanském St. Veitu an der Glan, do roku 1518 hlavním městě Korutan. Od roku 1515 tu razil soukromý podnik, od roku 1526 zeměpanská mincovna Habsburků, která vydávala stříbro i zlato ještě za Leopolda I. a Josefa I. na počátku 18. století.
Řazení produktů
Výpis produktů
Zlatá jednodolarová mince Cookových ostrovů z roku 2010 připomíná Jana Pavla II. jako poutníka míru. Reverz nese jeho čelní portrét, zatímco na averzu je vyobrazena královna...
Zlatá pamětní mince Palau v nominální hodnotě 1 dolaru připomíná mistrovství světa ve fotbale 2010 v Jihoafrické republice. Motiv spojuje fotbalový míč, stylizovanou...
Zlatá mince Republiky Kongo z roku 2007 připomíná Napoleona Bonaparta portrétem v typickém dvourohém klobouku. Reverz nese státní znak emitenta a nominální hodnotu 1500 franků...
Zlatá mince Republiky Benin z roku 2007 připomíná 750 let od založení pařížské Sorbonny. Reverz zobrazuje budovu univerzity, zatímco averz nese státní znak emitenta a nominální...
Zlatá mince Pobřeží slonoviny z roku 2007 nese personifikaci spravedlnosti Justitii s mečem a vahami. Protikladem figurálního motivu je státní znak emitenta, doplněný názvem...
Mongolská zlatá mince 500 tögrögů z roku 2007 připomíná Alfreda Nobela, vynálezce a zakladatele Nobelovy ceny. Portrét doplňují letopočty 1833–1896, zatímco protější strana nese...
Zlatá mince Demokratické republiky Kongo v nominální hodnotě 10 franků byla vydána roku 2006. Její výtvarné pojetí spojuje lva s athénskou sovou, tradičním atributem bohyně...
Zlatá dvoudolarová mince státu Niue z roku 2009 představuje delfína drsnozubého v rámci motivu Pacific Wildlife. Averz nese portrét královny Alžběty II., zatímco reverz...
Zlatá jednodolarová mince Tuvalu z roku 2010 pochází ze série Nejmenší zlaté mince světa. Reverz představuje mořského koníka v prostředí korálového útesu, zatímco averz nese...
Zlatá pětidolarová mince státu Nauru z roku 2008 připomíná pražského německy píšícího spisovatele Franze Kafku. Portrétní stranu doplňují letopočty jeho života 1883–1924,...
Mongolská zlatá mince 500 tögrögů z roku 2006 připomíná Leonarda da Vinciho a jeho proslulou studii lidských proporcí. Motiv Vitruviánského muže doplňuje Leonardovo jméno a...
Soubor tří uherských krejcarových mincí Leopolda I. Habsburského z kremnické mincovny zahrnuje nominály 3, 6 a 15 krejcarů z let 1670–1694. Portrétní strany doplňuje mariánský...
St. Veit an der Glan se ve 12. století stal sídlem korutanských vévodů ze Spanheimu; vévoda Bernard ze Spanheimu tu dal postavit hrad a roku 1224 udělil městu práva. Roku 1335 připadly Korutany Habsburkům. St. Veit zůstal hlavním městem vévodství do roku 1518, kdy tuto úlohu převzal Klagenfurt.
Roku 1515 svěřil císař Maxmilián I. Habsburský právo razit v St. Veitu Pankráci Hamelovi a Hieronymu Kirchpucherovi z Villachu. Mincovna fungovala jako soukromý podnik a její mince nedosahovaly jakosti předepsané mincovním řádem; už roku 1516 si na ně stěžoval tyrolský zemský sněm a roku 1518 ražbu zastavil sněm všech dědičných zemí. Ferdinand I. Habsburský soukromou mincovnu roku 1524 zavřel a Kirchpucher odvezl razicí nářadí do Chorvatska. Roku 1526 Ferdinand mincovnu obnovil jako zeměpanskou a Kirchpucher se do ní vrátil jako mincmistr.
Zeměpanská mincovna razila stříbrné i zlaté mince od drobných nominálů po tolary a dukáty; z roku 1628 je znám i pětidukát Ferdinanda II. Ze 17. století jsou doloženi mincmistři Hans Matz a Hans Georg Perro. Činnost mincovny pokračovala ještě na počátku 18. století: v letech 1705–1711 tu byl mincmistrem Johann J. Preiss, jehož iniciály IP nesou ražby Josefa I. z let 1707–1711.
